Kampaně k plánovanému referendu potrvají už jen pár dní a blíží se do finále. Jeho příznivci i odpůrci proto plánují na příští týden jejich pokračování. „Pořádáme v pondělí besedu, rozdáváme tištěné materiály. Soustředíme se na referendum a jeho dopady na projekt přestavby železničního uzlu,“ popsal kampaň spolku Brno+ bývalý náměstek Robert Kotzian (ODS).
Zmíněný spolek je proti pořádání referenda. Podle něj je totiž brzdou v rozvoji obce. Ještě ve funkci náměstka byl ale Kotzian pro odsunutou variantu. Navíc upozorňuje, že v referendu nejde o rozhodování mezi dvěma variantami - Petrov, což je varianta zachování nádraží v centru, ale o 300 metrů dál pod Petrovem; a variantou Řeka počítající s odsunutým nádražím asi o kilometr.
Stávající poloha už dalšímu rozvoji brněnského dopravního uzlu podle odborníků totiž příliš nevyhovuje. Mohl by například nastat problém s nedostatečnou kapacitou.
Nejzdařilejší územní studie ve variantě nádraží u řeky od Sdružení Koleček - Jura, architekti Lausanne - Brno
Zdroj: Město Brno
Podle zastánců referenda Brno zle informuje
Naopak myšlenku zachování vlakového uzlu v centru města zastává aliance Referendum 2016, jež před dvěma lety shromáždila dostatek podpisů pro vyhlášení referenda. Zmocněnec přípravného výboru referenda Jakub Patočka nyní kritizuje město. Podle něj se dostatečně neinformuje. „S kampaní spokojení nejsme, představovali jsme si velkorysejší přístup. Město nedělá skoro nic pro to, aby lidé měli dostatek informací a aby si mohli utvořit relevantní názor,“ uvedl Patočka. Dodal, že na příští týden chystají rozeslání informačních novin.
S kritikou ale nesouhlasí vedení města. „Město korektním a konzervativním způsobem informuje, neinformuje tendenčně. Máme zájem pouze informovat občany, kdy a jakým způsobem a o jakých variantách budou rozhodovat,“ řekl primátor Petr Vokřál (ANO). Město už uspořádalo několik debat a od neděle se v MHD objeví informační letáky a lidé mohou navštívit i prezentaci v pasáži Alfa.
Aby byl výsledek referenda závazný, musí v něm hlasovat alespoň 35 procent voličů. Ti se ale nemohou rozhodovat podle názorů odborníků, protože studie proveditelnosti není stále dokončená. Hotová bude až v první polovině příštího roku.
Informace, kolik by město mělo investovat do nové infrastruktury nebo jak se změní jízdní řády MHD, tak zatím známé nejsou. Podle vedení Brna s výjimkou Strany zelených jsou toto důvody, proč se město staví k pořádanému referendu zdrženlivě. Naopak Zelení, jako jediná strana v koalici, otevřeně podporují nádraží v centru.
V referendu budou lidé odpovídat v první otázce na to, zda chtějí, aby město modernizovalo nádraží podél ulice Nádražní, což odpovídá variantě Petrov. Ve druhém bodě se vyjádří k tomu, zda souhlasí s tím, aby se modernizace řešila pomocí otevřených návrhových soutěží. Varianty řešení jsou také popsány na webu města.
Kde a jak hlasovat?
Hlasování bude probíhat v hlasovacích místnostech umístěných většinou ve stejných budovách jako volební místnosti pro volby do zastupitelstva kraje a Senátu. Výjimku tvoří MČ Brno-Černovice, MČ Brno-Ivanovice, MČ Brno-Ořešín a MČ Brno-střed. Více informací a kompletní seznam hlasovacích místností naleznete v níže přiloženém dokumentu.
Hlasovací lístek obdrží zájemce až v hlasovací místnosti poté, co se prokáže průkazem totožnosti. Vybranou odpověď na lístku vyznačí křížkem v příslušném rámečku. Buď bude nakreslený z rohu do rohu – X, nebo ze strany na stranu - +. U místního referenda je možné hlasovat i mimo hlasovací místnost, o což je možné zažádat ze závažných důvodů úřad městské části a v den hlasování okrskovou komisi.
Konečné slovo o poloze nádraží má SŽDC
Pokud bude výsledek referenda platný, ale nakonec v rozporu s výsledkem studie proveditelnosti, tak si město nejspíš znovu ověří názor obyvatel. Takové řešení situace nastínil na začátku září brněnský primátor Petr Vokřál (ANO).
video
Brno spojí nadcházející krajské volby s místním referendem o vlakovém nádraží
Poslední slovo při výběru má ale jako investor Správa železniční dopravní cesty (SŽDC). „Konečné rozhodnutí o poloze nádraží bude mít Centrální komise ministerstva dopravy. Výsledky referenda budou samozřejmě zohledněny v průběhu rozhodování Centrální komise. SŽDC se bude řídit pokyny ministerstva,“ vysvětlila mluvčí SŽDC Kateřina Šubová.
První referendum o poloze hlavního brněnského nádraží, vyvolané s pomocí občanské koalice Nádraží v centru, se konalo v roce 2004. Hlasující se sice většinově vyjádřili pro podporu stávající polohy u ulice Nádražní, vzhledem k tomu, že se jej zúčastnilo ale jen 25 procent voličů, tak nebylo závazné.
O budoucí poloze brněnského hlavního nádraží budou Brňané v referendu hlasovat už za týden. Protože mezi lidmi kolují i mylné nebo neucelené informace, rozjelo informační kampaň i město Brno. Přimět Brňany, aby se všelidového hlasování zúčastnili, nebo je naopak od účasti odradili se snaží už několik týdnů v ulicích města i příznivci a odpůrci referenda.
Daň z nemovitosti vzroste v Křižánkách v průměru o 400 až 500 korun. Zhruba se tedy zdvojnásobí, v některých případech by mohla být i trojnásobná. „Zvyšujeme pouze zastavěné plochy a stavby,“ podotkl starosta Jan Sedláček.
Právě daň z nemovitosti je podle křižánecké radnice jediné, co obci přinášejí chalupáři. Těm patří přes 200 nemovitostí z celkového počtu 350. Chce proto, aby Křižánkám platili více. Vyšší daň zaplatí i místní obyvatelé, ačkoli o nich radnice nemůže říct, že Křižánkám nic nepřinášejí. Právě podle jejich počtu určuje stát, kolik obec získá v rámci rozpočtového určení daní. Lidem s trvalým pobytem v Křižánkách proto chce obec vyšší daň vynahradit. Plánuje zavedení tzv. místní měny. Mělo by jít o poukázky na odběr služeb přímo v obci – například do kavárny nebo na místní poplatky.
Místní měna bude v Česku novinkou, zatím žádná obec nic podobného nezavedla. Inspiraci nalezli Křižánečtí v Rakousku. „Byli jsme se s Krajem Vysočina v takové obci v Rakousku podívat. Místní měna funguje pěkným způsobem, rozvíjí místní ekonomiku a udržuje koloběh peněz v té obci,“ uvedl starosta Sedláček. Konkrétní podobu křižánecké měny radnice ještě nestanovila.
Od kompenzací za vyšší daně, které budou dostávat pouze místní obyvatelé, si radnice slibuje, že se někteří rekreanti v obci přihlásí. Že takový plán nenajde ohlas u každého, je už teď zřejmé. „Mně je 75 let. Co se budu někde přihlašovat?“ podotkl majitel jedné z rekreačních chalup. Naopak místní plán oceňují. „Spousta lidí mluví o tom, jak je tady krásně a jak by tady chtěli žít. Myslím, že jim v tom nic nebrání,“ uvedl křižánecký podnikatel Ladislav Procházka.
Vylidňování je v současnosti jedním z nejpalčivějších problémů celého Kraje Vysočina a zejména jeho venkovských oblastí. Vyplynulo to i z průzkumu, který před nadcházejícími krajskými volbami provedly pro Českou televizi agentury STEM/MARK a Median. Podle sociologa Daniela Prokopa považuje vylidňování a odchody především mladých lidí z regionu za zásadní problém 30 procent obyvatel regionu.
Obec Křižánky na Vysočině výrazně zvýší daň z nemovitosti. Zdá se to paradoxní, ale radnice tak chce zastavit své vylidňování. Obyvatelé obce totiž dostanou výměnou za vyšší daně různé výhody. Rekreanti, kterým v obci patří téměř dvě třetiny chalup, však zpátky nic nedostanou. Vedení obce doufá, že tak některé přiměje, aby se v Křižánkách přihlásili.
Křižánky zvýší daň z nemovitosti
zdroj:
ČT24
Události v regionech: Obec Křižánky na Vysočině hodlá čelit vylidňování netradičním způsobem
Okolí Lhenic bylo podle ředitele jihočeské záchranné služby Marka Slabého posledním bílým místem bez výjezdové stanice. Otevřením 31. základny se to změnilo. „Podle zákona musí být dojezdová doba záchranného vozu 20 minut, čemuž vyhovujeme,“ zdůraznil Marek Slabý.
Lhenická starostka Marie Kabátová upřesnila, že sanitka z Prachatic, která do obce dosud zajížděla, sice dvacetiminutovou lhůtu stíhala, ale jen těsně. „Jezdila (…) kolem 17 až 20 minut. Když je ohrožen život, je to doba docela nedostatečná,“ zdůraznila.
Posádka sanitky, se kterou nebude jezdit lékař, bude obsluhovat oblast na pomezí okresů České Budějovice a Prachatice. „Všechny výjezdové základny leží mezi většími středisky, zároveň jsou na místech na křižovatkách silnic, které vedou do hůře obslužných oblastí,“ podotkl ředitel záchranné služby.
Jihočeská záchranná služba za letošní první pololetí zasahovala zhruba u 70 tisíc případů. Nejčastěji záchranka vyjížděla k lidem s dýchacími a oběhovými obtížemi nebo centrálními mozkovými příhodami.
Jihočeská záchranka má nyní 31 výjezdových základen. Poslední, která by měla zajistit, že se do všech koutů regionu dostanou sanitky včas, začala fungovat ve Lhenicích na Prachaticku. Slouží na ní dvoučlenná posádka bez lékaře. Vybavení základny společně se sanitním vozem stálo čtyři miliony korun.
KSČM, kterou na jihu Moravy vede Ivo Pojezný, nejvíce trápí nezaměstnanost v některých oblastech kraje. Pojezný v debatě jmenoval Hodonínsko a Znojemsko. „Je pro nás důležitý komplexní rozvoj kraje ve všech oblastech,“ zdůraznil lídr komunistů. Chce potírat „disparity mezi centry a zanedbanými oblastmi.“ Zmínil také péči o handicapované a seniory. Přál by si nová místa v domovech pro seniory, denní stacionáře či zkvalitnění terénní služby.
Lídr společné kandidátky Zelených a Pirátů Jiří Hlavenka také upozornil, že v rámci Jihomoravského kraje jsou rozdíly mezi bohatším Brnem a chudším venkovem. „Důležité je, aby kraj myslel i na to, aby se v regionech, jako jsou Blanensko nebo Vyškov, žilo zdravě, pohodlně a šťastně,“ plánuje. Na zastupitelstvu by chtěl sestavit silný a kompetentní tým jak mezi radními, tak úředníky. Nabízí „partnerský přístup“ obcím, aby pro ně kraj nebyl neviditelný, nebo v horším případě „otravný úřad“.
„Jihomoravský kraj je hodně zadlužen,“ podotknul v debatě lídr Starostů pro jižní Moravu Martin Maleček. Aktuálně podle něj dluh kraje dosahuje téměř 4 miliard korun. „Žijeme na úkor budoucích,“ varoval. V rámci hospodaření by si chtěl vzít příklad z jiných krajů a šetřit. „Je otázka, jakým způsobem a jestli ve sto procentech případů je Jihomoravský kraj schopen čerpat dotace z evropských fondů,“ poznamenal Maleček. Více peněz by také chtěl vyjednat z celorepublikové úrovně v rámci rozpočtového určení daní.
Bohumil Šimek, který na jižní Moravě vede hnutí ANO, si taktéž uvědomuje, že ne všem se v kraji žije dobře. Největším problémem regionu je podle něj doprava. „55 procent silnic druhé a třetí třídy jsou v nevyhovujícím stavu. Lidé se k nám do krásné jižní Moravy nemohou dostat,“ soudí Šimek. Prostředků je podle něj dost, jak mají dosvědčovat pozitivní příklady z jiných krajů. S dopravou se podle Šimka pojí zásady územního rozvoje. Upozornil, že Jihomoravský kraj je jediný v republice, který je nemá schválené.
„Chybí zásady územního rozvoje. Za 25 let zde nebyla vybudována žádná dopravní tepna, ať už je to dálnice na Vídeň nebo silnice směrem na Svitavy,“ kritizoval také lídr kandidátky ODS Jiří Crha. „Tím, že nemáme dopravní tepny, zaostávají některé oblasti kraje,“ uvedl v předvolební debatě. Jedná se podle něj například o Hodonínsko nebo Znojemsko. Dodal, že ve špatném stavu jsou silnice druhé a třetí třídy.
Jan Vitula, který vede společnou kandidátku TOP 09 a hnutí Žít Brno, se také ohradil vůči nedokonalé dopravní infrastruktuře v kraji. Jako první by chtěl v zastupitelstvu schválit nové zásady územního rozvoje. „Aby se umožnila výstavba nových komunikací,“ má v úmyslu Vitula. Zmínil se také o smlouvách, které se týkají brněnského letiště. „Bylo vypsáno výběrové řízení na pronájem 65 tisíc metrů pozemků. Odhadce řekl, že by za to chtěl asi 20 tisíc měsíčně,“ zkritizoval cenu.
Současná vedení mají zásady připravené
„Jižní Morava byla bohužel laboratoří ekologických aktivistů. Nejvyšší správní soud v minulosti poněkud nečekaně bývalé zásady územního rozvoje zrušil,“ vysvětlil současný hejtman a lídr ČSSD Michal Hašek s tím, že na nových zásadách pracovali špičkoví odborníci a jsou připravené. Problémem jižní Moravy je podle něj stárnoucí populace, a proto se chce zaměřit na péči o seniory. „Preferuji domácí péči všude tam, kde je to možné. Aby se o seniory staraly rodiny s podporou terénních sociálních služeb,“ dodal.
„Chci ubezpečit občany Jihomoravského kraje, že ve středu budou schváleny nové zásady územního rozvoje,“ uvedl Roma Celý, který je lídrem kandidátky KDU-ČSL, která je společně s ČSSD v kraji u moci. I pro křesťanské demokraty je prioritou výstavba nových silnic, ale také dopravní bezpečnost kraje. Plánuje „odstraňování kritických míst, kde umírají lidé.“ Celý chce také diskutovat s obcemi, zda by mladí lidé do 15 let nemohli mít hromadnou dopravu zdarma.
Lídří chtějí zvýšit prestiž řemesla
Potíží jižní Moravy je školství. Studenti mají největší zájem o přeplněná gymnázia, obchodní akademie a zdravotnické obory s maturitou. Naopak o řemeslo je zájem menší a některé učební obory jsou prázdné. Řada odborných škol proto v poslední dekádě zanikla, případně došlo k jejich sloučení.
Hnutí ANO chce učňovskému školství vrátit vážnost. Hodlá upravit nabídku studijních programů u krajských škol v návaznosti na uplatnění na trhu práce a prosadit těsnější vazbu učňovských škol na firmy, které zaměstnávají absolventy. „Podnikatelé vědí, co je trápí a jaké problémy mají. Je spousta firem, které říkají, že by chtěly mít deset soustružníků nebo zámečníků,“ popsal Šimek, podle koho by se chtěl při finanční podpoře školství řídit.
Sociální demokracie deklaruje, že podpoří vznik nových technických a učebních oborů ve spolupráci se zaměstnavateli v regionu a zvýší tím šance absolventů na trhu práce. Podle Haška již kraj v potřebných oborech zřizuje centra odborného vzdělávání, připravuje například velké centrum vzdělávání ve strojírenství a již otevřel centrum stavebních řemesel a excelence pro zemědělské vzdělávání. „Je to samozřejmě dlouhodobá věc,“ vysvětlil.
V programu křesťanských demokratů stojí, že pokud bude kraj kráčet pouze cestou maturitního vzdělávání, nebude v něm brzy žádný zedník, obráběč nebo pekař. Výuční obory chtějí propagovat. „Není tu společenské uznání řemesel,“ popsal Celý, kde podle něj spočívá jádro problému. „I podnikatelé se společně s námi musí snažit řemeslníky ohodnotit,“ dodal s tím, že platy v některých profesích jsou nízké.
Komunisté mají v krajském programu teze o rozvoji středního a odborného školství se zaměřením na řemesla a technické obory. Chtějí systém stipendií na školách za spoluúčasti podnikatelských subjektů. „Chceme po podnikatelích, kteří mají zájem o vyučené studenty, dofinancování prospěchových stipendií nebo stipendií u určitých oborů,“ vzkázal firmám Pojezný. Důraz klade na propojení studia a praxe učňů.
Občanští demokraté chtějí ustavit příspěvek pro živnostníka, který vzdělává učně v oboru. „Je možné jim dát příspěvek z rozpočtu kraje,“ soudí Crha. Žáka i rodiče je podle něj potřeba přemluvit, aby se rozhodli pro vyučení. „Je potřeba provést optimalizaci struktury vzdělávání,“ řekl také v předvolební debatě. Tím by se podle Crhy mohlo ušetřit na nákladech na školství.
TOP 09 a hnutí Žít Brno hodlají zřídit webovou databázi profesionálů, do níž by se zaregistrovali lidé, kteří budou ochotni podělit se o své zkušenosti se studenty. Podle Vituly by se jako první měla učinit analýza, o jaké konkrétní obory je největší zájem. „Proti tomu, co se dlouhodobě tvrdí, gymnázia vychovávají lidi, kteří jsou daleko lépe uplatnitelní na trhu,“ uvedl s tím, že je proto nechce eliminovat. Zasadil by se ale i o zřízení kvalitních center učňovského školství.
Zelení a Piráti plánují podpořit zvyšování atraktivity učňovského vzdělávání. „Je potřeba nové vybavení,“ naznačil Hlavenka, jak vyjít vstříc poptávce po kvalitních řemeslnících. V programu také koalice uvádí, že zavedou příspěvek pro živnostníky, kteří vezmou na odbornou praxi učně, a také pro vznik pracovního místa po vyučení. „Jak velký příspěvek by to měl být, nejde přesně říci. Musí být takový, aby přiměřeně lákal učně a zaměstnavatele,“ nechtěl vyčíslit přesnou částku.
Starostové pro jižní Moravu ve svém programu konstatují, že stále více lidí má vysokoškolské vzdělání, ale řemeslo již „dávno nemá zlaté dno“. Maleček upozornil, že na základních školách vymizely ruční či pěstitelské práce a dílny. I to je podle něj příčinou poklesu zájmu o řemesla. „Pokud prestiž učně není taková, aby rodiče děti směřovali tímto směrem, tak se stane, že o šikovné řemeslníky je nouze,“ podotknul. Představuje si také dotační programy pro školy, které s učni spolupracují.
Transparentnější kraj slíbili všichni
Jihomoravský kraj vydá ročně na propagaci stovky tisíc korun. Jihomoravané však mají pocit, že o činnosti krajského zastupitelstva nemají dostatek informací, přestože jeho jednání jsou ze zákona veřejná. Občané na ně ale téměř nechodí. Zápisy i další aktuality jsou dostupné na webu, který ovšem mnozí považují za nepřehledný.
Šimek za hnutí ANO dal za příklad Moravskoslezský kraj, kde je podle něj kvalitnější komunikační strategie. Zkritizoval, že na jihu Moravy naopak otevřenost chybí. „Kraj by měl být transparentní a otevřený,“ apeloval s tím, že současné vedení kraje mu připadá „arogantní“.
Hašek za ČSSD otevřenost kraje obhajoval, chová se podle něj transparentně. Mimo jiné zdůraznil, že kraj zveřejňuje výsledky auditů. „Do budoucna hodlám postupovat tak, že jestli bude nějaký problém, necháme ho odborníky popsat, projedná jej vedení kraje a výsledek zveřejníme,“ slíbil.
Celý z KDU-ČSL sebekriticky přiznal, že forma komunikace Jihomoravského kraje je „zastydlá“. „Zásadně nám chybí komunikační strategie. Pokud dostanu důvěru voličů a budu hejtmanem jižní Moravy, tak můžu garantovat, že bude přijata moderní komunikační strategie,“ vzkázal voličům.
Pojezný za KSČM by sice chtěl ještě transparentnější webový portál, ale se současným není nespokojen. „Máme zde spoustu informací hlavně pro ty, kteří jej využívají. Pro nás je důležité, aby organizace, které chtějí dosáhnout na dotační tituly, je měly k dispozici,“ uvedl s tím, že se tak děje.
Crha za ODS chce v rámci transparentnosti zveřejnit kontaktní seznam všech úřadů a úředníků na jedné adrese na internetu. Včetně vedení Jihomoravského kraje. „Ti, kdo jsou ve vedení kraje, jsou voleni ve volbách. Každý občan má právo se takového člověka na něco dotázat,“ domnívá se.
Vitula za TOP 09 a Žít Brno chce firmám zdarma poskytnout informace, které kraj má a pořídil je za veřejné peníze. „Jestliže máte data o tom, jak jsou obsazeny a využívány nemocnice, můžou z toho vznikat velmi zajímavé aplikace, které firmy následně mohou uplatňovat na trhu,“ vysvětlil.
Hlavenka za Zelené a Piráty chce všechny dokumenty včetně smluv zveřejnit na internetu. „Firmy, které chodí do veřejných zakázek, musí počítat s tím, že některé informace budou zveřejněny,“ pronesl s tím, že o zakázky je zájem a veškeré nakládání s veřejnými prostředky musí být veřejné.
Maleček za Starosty pro jižní Moravu chce na internetu zveřejnit všechna výběrová řízení. Přístup k informacím, které na webu aktuálně jsou, chce zjednodušit. „Pro veřejnost nejsou srozumitelné,“ uvědomuje si. Některé finanční toky navíc podle něj nelze na webu dohledat, což hodlá změnit.
O hlasy se uchází 21 uskupení
V Jihomoravském kraji letos do krajských voleb kandiduje celkem 21 stran, sdružení a hnutí. Do debaty byli pozváni zástupci osmi stran, které mají největší šanci ve volbách uspět.
Hosté byli pozváni na základě výsledků průzkumu, který pro Českou televizi vypracovaly dvě nezávislé renomované společnosti pro výzkum veřejného mínění Median a STEM/MARK. Konal se od 8. srpna do 3. září vždy na vzorku minimálně 1200 respondentů v každém kraji.
Česká televize v průběhu čtrnácti dnů představuje ve všech krajích strany, hnutí a jejich lídry, kteří kandidují ve volbách do krajských zastupitelstev. Sérii diskusí završí v předvečer voleb superdebata. K urnám lidé půjdou v pátek a v sobotu 7. a 8. října.
Jihomoravský kraj patří k místům, kde jsou lidé se svým životem nejspokojenější. Z průzkumů ale také vyplývá, že by si přáli mít více přehledných informací o činnosti svých volených zástupců. Vadí jim také nedostatek středních škol v kraji, především gymnázií. Lídři nejsilnějších stran v regionu se ale v předvolební debatě České televize shodli, že pozornost chtějí upřít především na učňovské obory a řemesla.
Předvolební debata v Jihomoravském kraji
zdroj:
ČT24
breaking_news:
Lídři nejsilnějších stran v debatě z Jihomoravského kraje
Ve vězení si má bývalý ředitel odpykat rok a půl. „Pan Přikryl tu zatím není. Stává se ale, že odsouzení přicházejí až večer,“ uvedla mluvčí bohunické věznice Dana Krejčířová. V případě, že by Přikryl bez závažného důvodu nenastoupil k výkonu trestu, vystavil by se nebezpečí trestního stíhání pro maření výkonu úředního rozhodnutí.
Podle zatím nepotvrzených informací byl Jaroslav Přikryl hospitalizován na neurologickém oddělení. Jeho advokátka potvrdila, že se jeho zdravotní stav poslední týden zhoršil. To byl i důvod proč soud požádal o další odklad nástupu trestu.
Nástup do vězení soud Přikrylovi ze zdravotních důvodů už dvakrát odložil. O nynější žádosti soud ale nestihl rozhodnout, protože ji exšéf brněnských strážníků podal pozdě. Pokud by přece jenom nastoupil do vězení, jeho zdravotní stav by posuzovali vězeňští lékaři, kteří by měli rozhodnout, zda je schopný výkonu trestu, nebo ne.
Na svůj špatný zdravotní stav poukazuje bývalý ředitel městské policie dlouhodobě. Letos na jaře údajně strávil několik týdnů v nemocnici. První odklad nástupu mu soud přiznal loni, v březnu pak rozhodl o druhém odkladu na základě závěrů lékařů nemocnice ve vazební věznici v Brně-Bohunicích. Ti po prostudování posudku uvedli, že Přikrylovi nejsou schopni poskytnout potřebnou péči.
Přikryl zahlazoval svým známým pokuty
Přikryla soud potrestal za to, že svým známým zahladil ve 20 případech pokuty za dopravní přestupky a manipuloval s osobními daty lidí v evidenci městské policie. Podle soudu si nechal vytáhnout z evidence městské policie případy, na nichž chtěl ukázat to, že jeho postup při údajném zahlazování pokut byl běžný.
Loni podal bývalý šéf strážníků neúspěšné dovolání k Nejvyššímu soudu. Přikryl podal také stížnost i k Ústavnímu soudu, kterým chce dosáhnout zrušení odsuzujícího verdiktu, ten zatím v jeho věci nerozhodl.
Bývalý šéf brněnských strážníků Jaroslav Přikryl nenastoupil do vězení. K výkonu trestu se přitom měl dostavit v pátek do 16. hodiny. Podle informace ČT je hospitalizován ve Fakultní nemocnici Brno, která to ale zatím nepotvrdila. Do vězení jej na rok a půl poslal loni v únoru brněnský krajský soud za manipulace s pokutami.
Když se někde „otřásá radnice“, bývá to většinou obrazné. Ne tak v Železnici. Na první pohled se sice nezdá, že by s empírovou radnicí z první poloviny 19. století bylo něco v nepořádku.
Uvnitř je ale ihned zřejmé, že je budova ve špatném stavu. Na mnoha místech se začaly propadat podlahy či stropy. V jedné místnosti se kus stropu utrhl, v sále, kde zasedalo městské zastupitelstvo, zase začala opadávat omítka. „Když jste šli, tak se houpala podlaha,“ popsal místostarosta Jiří Kazda.
Aby radnice nespadla, musely okamžitě začít opravy. Podle statika hrozilo propadnutí střechy, kdyby například zesílil vítr. Historickým sálům práce příliš neprospívají, dělníci na některých místech museli odstranit dosud nepoškozené kusy zdí, protože se potřebovali dostat k jádru problému, kterým jsou hnijící trámy.
Protože statik nenařídil uzavření budovy, probíhají opravy poškozené konstrukce za provozu. Úředníci ovšem pracují v podstatě na staveništi. „Na ten provozní stav jsme si nějak zvykli,“ poznamenala ovšem železnická úřednice Lenka Kordíková.
Po dokončení oprav samotné budovy se z radničních sálů stane velký puzzle. Odstraněné omítky s malbami totiž neskončí v odpadu a na zdi se opět vrátí. „Originál maleb jiným způsobem zachovat nelze,“ vysvětlil vedoucí oddělení památkové péče v Jičíně Martin Mezera.
Obnova výzdoby ale začne až po zimní přestávce. Železničtí doufají, že již před zimou bude oprava radnice hotová ze stavebního hlediska.
Historická budova radnice ve východočeské Železnici se začala rozpadat. V některých místnostech začala padat omítka, padaly kusy stropu, houpala se podlaha a bezprostředně hrozilo propadnutí střechy. Musely proto začít okamžité opravy. Radnice nicméně zůstává v provozu, její uzavření statik nenařídil.
Radnice v Železnici se rozpadá
zdroj:
ČT24
breaking_news:
Události v regionech: V jedné místnosti úřaduje vedení města, ve druhé se bortí strop
Slavnostní nástup sledovali současní i bývalí velitelé náměšťské základny. O to, zda jejich odkaz v srdci Vysočiny přetrvá, se již neobávají. Kritické okamžiky Náměšť prožila před třinácti lety, kdy ministerstvo obrany připravovalo zrušení vrtulníkové základny a přesun jejího osazenstva do Čáslavi.
Nakonec k tomu nedošlo a nyní se tradiční letecké základně blýská na lepší časy. „Několikrát bylo deklarováno, že jsme perspektivní vojenskou vrtulníkovou základnou,“ zdůraznil velitel základny Petr Čepelka. Ministerstvo nyní chystá rozšíření počtu vojáků a také náhradu současných helikoptér. V Náměšti v současnosti létají stroje Mil Mi-24/35 spolu s Mi-171Š.
Stárnoucí Mi-24 by mělo nahradit dvanáct nových víceúčelových helikoptér, které nyní armáda shání. První stroje by měli vojáci podle předpokladu dostat v druhé polovině roku 2019. „Příslušníci naší základy věnují maximální úsilí a pozornost tomu, aby byli připraveni k případné implementaci těchto strojů do struktur naší základny tak, aby mohlo vše proběhnout na maximální úrovni bez ohrožení bezpečnosti letů,“ poznamenal Petr Cepelka.
Díky základně se Náměšť bouřlivě zvětšila
Již samotný vznik základny výrazně ovlivnil Náměšť jako takovou. Počet jejích obyvatel již za prvních deset let od příchodu letectva vzrostl ze tří na pět tisíc. Nejen Náměšťští se ale sjedou na sobotní den otevřených dveří.
Zatímco dopoledne se vojáci představí pozemními ukázkami, odpoledne se přesunou na nebe. Nad Náměští prolétnou gripeny, alky a poté již přijdou na řadu „domácí“ s Mi-24 a také Mi-171. Zvláštním hostem potom bude nedávno renovovaný historický MiG-15UTI, tedy typ, se kterým vojáci v Náměšti začínali.
Později nad Vysočinu vzlétaly suchoje Su-7, Su-22 či Su-25 a po vyřazení bitevníků sovětské výroby krátce také české L-159. Jako základna vrtulníkového letectva slouží Náměšť posledních osm let.
Letecká základna v Náměšti nad Oslavou slaví 60 let od založení svých leteckých útvarů dnem otevřených dveří. Sami vojáci z 22. základny vrtulníkového letectva oslavili jubileum s denním předstihem již v pátek. Ministerstvo obrany v minulém desetiletí chtělo náměšťskou základnu zrušit. To však již v plánu není, armáda naopak chystá modernizaci.
Už ve Štěpánových dvou měsících si Petra Tichá všimla, že se její syn otáčí hlavně na pravou stranu. Levou ruku téměř nepoužíval. Podle fyzioterapeutů první známka špatného pohybového vývoje.
Její potomek musí proto pod dohledem odborníků absolvovat takzvanou Vojtovu metodu. Jde o formu cvičení, která přináší výborné výsledky již po několika měsících. „Nejen v ordinaci fyzioterapeutky. S šestiměsíčním Štěpánem musí jeho máma cvičit minimálně čtyřikrát denně i doma,“ zjistila redaktorka České televize Zuzana Kozáková Glacová.
video
Kojenci mají pohybové vady
Zdroj: ČT24
Pokud se maminka na cvičení s kojencem necítí a nestačí jí k tomu síly, doporučují fyzioterapeuti, aby s léčbou pomohli také otcové. „Stává se, že některé maminky to nezvládnou, takže zapojujeme i tatínky. Provádějí některý ze cviků, který maminka není schopna udržet,“ sdělila prostějovská fyzioterapeutka Ilona Malá.
Podle její kolegyně Daniely Němcové ale nestačí jen správné cvičení. Děti musejí ležet či posedávat také ve správné poloze. Jinak o veškeré pokroky v hybnosti, které získaly díky speciálnímu cvičení, rychle přijdou.
S pohybovými vadami se některé děti už rodí. Platí to hlavně u těch předčasně narozených. Za nárůstem těchto případů je ale podle lékařů také fakt, že rodiče i pediatři na správný vývoj a držení těla dbají už u několikatýdenních dětí.
Stále více kojenců a batolat musí pravidelně cvičit pod dohledem fyzioterapeutů. Už v raném věku mají tyto děti pohybové vady. Například na prostějovském rehabilitačním oddělení zaznamenali až 60% nárůst těchto pacientů. Výjimkou nejsou ani dvoutýdenní děti.
Křižovatka silnic I/34, I/38 a Dolní ulice je v Havlíčkově Brodě nejfrekventovanější a během léta byla také zdaleka nejproblematičtějším místem celého města. Fronty, které na ní začínaly, dosahovaly až do centra. Kromě křižovatky má novou podobu také most v jejím sousedství. Silnice, po které přijíždějí tisíce aut z centra, je tak mnohem širší. „To, co stálo v jednom jízdním pruhu na směr rovně a doleva, se teď rozdělí do dvou jízdních pruhů,“ nastínil vedoucí městského odboru dopravy Martin Stehno.
Práce na silnici skončily již v pátek odpoledne. Zprvu ale dopravu řídili policisté. Až od víkendu převzaly jejich roli nové semafory. Měly by zajistit co nejplynulejší provoz. „Detekční kamera snímá celý prostor a každé vozidlo. Dokáže vyhodnotit, kam chce jet a kolik vozidel tady je,“ popsal Martin Stehno, jak chytré semafory fungují.
Ačkoli za silnice první třídy odpovídá Ředitelství silnic a dálnic, nebyla státní příspěvková organizace jediná, která do oprav v Havlíčkově Brodě investovala. Složily se i Kraj Vysočina a město. „Nový most přijde všechny tři investory na 30 milionů korun,“ shrnula mluvčí krajského úřadu Jitka Svatošová. Práce ale se zajetím plného provozu na novém mostě a rekonstruované křižovatce ještě nekončí. Dělníci se pro další etapu přesunou na spodní části mostu a do koryta potoka.
Doprava v centru Havlíčkova Brodu již nekolabuje. Skončila nejproblematičtější část opravy křižovatky humpolecké a jihlavské silnice. Její kapacita je teď vyšší než dříve a navíc ji řídí chytré semafory, které by měly tvorbě přespříliš dlouhých kolon nadobro zabránit.
V H. Brodě skončila oprava křižovatky
zdroj:
ČT24
Kolony aut už by neměly trápit řidiče v Havlíčkově Brodě
Kupříkladu od rozvodí na vrchol Špičáku se turisté dostanou jenom od června do září, po zbytek roku nikoliv. Omezený provoz je také na řadě dalších míst. „Některé části se uzavírají po dobu hnízdění tetřeva, hlavně v zimním období, aby měl klid a nebyl rušen,“ vysvětluje potřebu uzavřít oblasti Silvie Havlátková, vedoucí CHKO Šumava.
Někam jen z Německa
Někteří místní občané však s těmito argumenty nesouhlasí a požadují, aby turisté mohli vstupovat do dnes nepřístupných míst. „Jsou to dokonce klíčová místa, jako Plesná, Velký Roklan nebo Luzný,“ říká Radovan Holub, mluvčí občanského sdružení Otevřená Šumava. Na některá z míst, která jsou z Česka nedostupná, se dá navíc dojít ze sousedního Německa.
video
Některé stezky na Šumavě se možná otevřou turistům
Otevřená Šumava podle Holuba poukazuje na „absurdní situaci, že ve společné Evropě mohou turisté z německé strany i v jádrové zóně používat i neznačené cesty včetně hraničního chodníku, zatímco z české strany je vstup stále zakázán.“ Tento nepoměr se podle něj těžko vysvětluje.
„Je smutným paradoxem, že se tu mohou pohybovat lesní stroje a běžný turista sem nesmí,“ tvrdí Michal Šnebergr (ODS), starosta města Železná Ruda, které patří mezi nejrušnější šumavská střediska cestovního ruchu a průchozí turistické stezky proto hlasitě vyžaduje.
Park hodlá turistům alespoň částečně vyhovět. U několika dosud uzavřených stezek jedná o jejich zpřístupnění a rozhodne podle výsledků studie vlivu na životní prostředí. V západní části Šumavy je k posouzení v rámci studie EIA hned několik stezek.
Jedna ze stezek vede stěnou u Čertova jezera a právě za otevření téhle cesty Železná Ruda bojuje. „Cesta už byla jednou naturově posuzována, ale byl tam významně negativní vliv, takže se teď posuzuje znovu,“ říká k tomu Silvie Havlátková. Výsledky by měl park dostat ještě letos.
Cenné území v současnosti zkoumá nebývale rozsáhlý posudek EIA, vliv na životní prostředí se posuzuje u desítek projektů. „Posuzuje se tam 34 projektů, některé jsou přímo ikonické, třeba Modrý sloup a další. Je to průlomová věc pojmout projekty dohromady a posuzovat je společně,“ uvedl již dříve ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Světový kongres vyzval k nápravě
Péče o Šumavu je dlouhodobě zdrojem kontroverzí v Česku i na mezinárodním poli. Světový kongres Mezinárodní unie ochrany přírody v září přijal rezoluci, v níž vyzval Českou republiku k nápravě péče o Národní park. Vyzval také ke konkrétním krokům, které je třeba udělat, aby Šumava mohla zůstat národním parkem i podle mezinárodních kritérií.
Ministr životního prostředí Richard Brabec ale kritiku odmítl. Péče o národní park i podíl bezzásahového režimu jsou podle něj dostatečné. Rezoluci vzal úřad na vědomí, ale nebude se jí řídit. Rezoluci naopak vítá třeba Hnutí DUHA. „Správa parku musí přinejmenším přidat několik procent bezzásahového území hned a ochránit taková unikátní místa, jako je divoká řeka Vydra nebo kaňony Křemelné a Otavy,“ uvedl tehdy expert na ochranu přírody a lesů Hnutí DUHA Jaromír Bláha.
Možnou budoucnost západní Šumavy nastínili správci tamní chráněné krajinné oblasti. Některým místním lidem vadí, že řada pozoruhodných míst v této části hor je turistům uzavřená, ať už dočasně, nebo celoročně. Příští rok by se to mohlo změnit, záleží však na výsledcích posouzení vlivu na životní prostředí, které právě probíhá.
Opravený je součástí prohlídkového okruhu nazvaného Buchlov v proměnách času. Na výši vstupného se zařazení nové atrakce neprojeví. „V Tanečním sále se prováděly prohlídky od roku 1836, později se tam zahajovaly. Sám si to pamatuji, že jsem tam jako mladý prováděl. Doufám, že to bude zase tak jako kdysi,“ uvedl kastelán Rostislav Jošek. Hrad Buchlov ročně navštíví více než 80 tisíc lidí.
O svatby je velký zájem
Podle kastelána se v sále navíc od příští sezony budou pořádat svatební obřady, o které je velký zájem. Vyhrazen pro ně bude jeden den v měsíci. Obnovou Tanečního sálu podle Joška práce v domě neskončí. „Pod sálem je velký krásný renesanční prostor, Nová kasárna, ze kterého by měla být v budoucnu expozice zbrojnice,“ dodal Jošek.
Samotný Taneční sál je podle něj ještě potřeba dovybavit. „Budou tam barokní kamna a budou se restaurovat židle, které tam původně byly,“ doplnil Jošek. Dům s Tanečním sálem je třípatrový, z jeho přízemí byla patrně vedena hlavní přístupová trasa do hradního jádra. Stavba sálu byla dokončena v roce 1602 pro svatbu Jiřího Zikmunda Prakšického ze Zástřizl s Alžbětou Gedeonkou Kotvrdovskou z Olešničky.
Sál byl upraven podle expozice z první republiky
Taneční sál je po Rytířském sále druhou největší místností hradu. Momentálně je vybaven 14 restaurovanými obrazy rodových portrétů a heraldiky ze 17. a 18. století. Působivou atmosféru sálu dotvářejí dvě malované dřevěné lavice datované do období manýrismu až raného baroka. Byly vyrobeny ke slavnostní příležitosti, zřejmě právě ke svatbě.
video
Na hradě Buchlově otevřeli taneční sál
Taneční sál byl v roce 1991 uzavřen kvůli vážné havárii krovu a napadení dřevokaznou houbou. Střecha a krov byly opraveny v letech 2007 až 2008, předloni byla zahájena oprava podlahy a rozvodů elektroinstalace, loni skončila rekonstrukce omítek stěn, stropu a podlahy. Letos byly dokončeny úpravy sálu dle expozice z první republiky.
Rekonstrukce si vyžádala 6,5 milionu korun. Podle architekta Zdeňka Chudárka z Národního památkového ústavu je sál na hradě poměrně rozsáhlý, navíc byl před opravou značně zdevastovaný. „Dřevomorka byla v krovech i ve stropech. Sál trpěl i vysokou vlhkostí obvodového zdiva. Strop byl také poddimenzovaný, neúnosný na svoji šířku, a bylo nutné řešit jeho ztužení, stejně jako krovu,“ popsal architekt.
Na hradě Buchlov po pětadvaceti letech opět otevřeli taneční sál. Vzácná místnost se nachází v domě na druhém nádvoří populárního hradu, který byl postaven na jednom ze strategických vrcholů Chřibů na počátku 13. století. Sál, který byl veřejnosti uzavřen od roku 1991 kvůli vlhkosti a napadení dřevokaznou houbou, bude nyní sloužit také svatebním obřadům.
„Fascinovalo mě to její vzpřímené držení těla, její soustředěnost,“ vysvětluje sochařka Daniela Kartáková, proč do soutěže poslala právě figurální plastiku slavné soudní scény. Pomník političky by podle jiných nápadů mohl vypadat také jako kytice květin nebo jako světlý hladký mramor drcený vahou drsného tmavého kamene.
Aby to promlouvalo
Klub Milady Horákové vypsal uměleckou soutěž o podobu pomníku obětem totality, jehož symbolem má být popravená právnička Horáková už v lednu tohoto roku. Zároveň vypsal sbírku na jeho pořízení. Památník bude umístěn v zahradě Ztracenka, která se nachází na území Pražské památkové rezervace, ležící pod Karlovem mezi ulicemi Albertov a Horská. Pro umístění pomníku je určen kruhový záhon na jižním okraji zahrady.
video
Hledá se podoba nového pomníku Milady Horákové
Soutěž měla být ukončena na konci srpna, pořadatelé však zatím nejlepší návrh určený k realizaci nevybrala. „Jde o to, aby to mělo nějakou silnou myšlenku, aby to promlouvalo. Mě samotného překvapilo, kolik je tu figurálních návrhů,“ uvedl sochař a předseda poroty Jiří Středa.
Realistické zpracování zvítězilo také u většiny stávajících památníků: jen v Praze připomíná Miladu Horákovou devět různých pomníků. Mezi ty známější patří symbolický hrob na vyšehradském hřbitově, který zpodobňuje její hlavu, nebo pomník s bustou v parku na náměstí Hrdinů v Praze 4 nedaleko budovy pankrácké věznice a soudu.
Zvláště pankrácký pomník má své kritiky. „Je to popisná věc, která mluví jazykem totalitní moderny, což je v případě památníku Milady Horákové vyloženě strašné,“ tvrdí sochař a odborník na sochy ve veřejném prostoru Pavel Karous. A dodává: „Památník by měl být určen nastupující generaci, aby připomínal tragickou historii nebo hrdinu z minulosti.“
Poněkud méně popisná je stylizovaná postava, kterou před lety vytvořil Olbram Zoubek pro pražský Smíchov. Jak tehdy Zoubek uvedl, shrbená postava „není Milada Horáková, ale náš vztah k ní“. Zatím poslední dílo věnované Miladě Horákové bylo odhaleno loni v listopadu. Řečnický pultík pro obžalované, na jehož mikrofonu sedí ptáček, od sochaře Josefa Faltuse stojí na Pětikostelním náměstí nedaleko sněmovny.
Proti smrti Horákové protestovali Churchill nebo Einstein
Klub Milady Horákové nyní hledá ideální podobu pro desátý pražský památník, který bude stát u Albertova. Právničku a národně socialistickou poslankyni oběsil komunistický režim za údajnou špionáž a velezradu v roce 1950 na základě rozsudku ve vykonstruovaném procesu. Společně s ní bylo souzeno dalších 12 osob, které údajně tvořily špionské centrum.
Horáková se účastnila protinacistického odboje za druhé světové války. Aktivně vystupovala také proti komunistickému režimu. Proces získal značnou negativní publicitu v zahraničí a řada významných osobností intervenovala za milost pro odsouzené. Mezi nimi se objevili například Winston Churchill, Albert Einstein nebo Bertrand Russell.
Pozoruhodný nefigurální a symbolický pomník, který připomíná jinou významnou osobnost české historie, spisovatele Jaroslava Seiferta, nedávno vyrostl na pražském Žižkově. Artefakt v podobě citátu na stuze mířící k nebi zdobí prostor u tramvajové zastávky Lipanská, poblíž míst, kde nejslavnější český básník prožil své dětství.
Hledá se podoba nového pomníku pro Miladu Horákovou. Soutěž vyhlásil Klub Milady Horákové a socha by měla být umístěna do parku nad pražským Albertovem. Porota ze 23 návrhů zatím žádný nevybrala. Vyvolaly však diskusi, jak by památník význačné osobnosti měl vypadat. Zaslané návrhy většinou odkazují k ikonické závěrečné řeči před komunistickým soudem.
V některých blocích si lidé z protějších domů mohou doslova podat ruce z okna do okna. Jinde nové domy stojí těsně u chodníku nebo parkoviště a budoucí majitelé některých bytů se budou z pokojů a balkónů dívat jen do zdi. „Co je tady hlavně špatné, je ta psychologická záležitost, že lidé jsou jakoby ve vězení, je znemožněný výhled, což působí velmi tísnivě,“ kritizuje novou výstavbu jihlavský architekt Zdeněk Baueršíma.
Podle stavebního úřadu a investora je vše v pořádku
Architekt se pozastavuje také nad dalšími kontroverzními prvky nových bytových domů, například některé obytné místnosti jsou utopené úrovní okolního terénu. Podle jihlavského stavebního úřadu je ale vše v souladu s platnými předpisy. Vyhláška o minimálně sedmimetrovém rozestupu sousedních staveb platí jen u rodinných domů odlišných vlastníků.
video
Jihlavu trápí problematická výstavba
„Stavební úřad nehodnotí, zda to je, či není vkusné, vhodné, pěkné nebo příjemné, stavební úřad vyhodnocuje stanoviska, která jsou jasně daná vyhláškami, zákony a předpisy,“ uvedl k tomu mluvčí Magistrátu města Jihlavy Radek Tulis. Noví majitelé bytů nechtějí mluvit na kameru, ale v soukromí říkají, že se cítí podvedeni. Nikdo je údajně o dalších plánovaných domech v tak těsné blízkosti neinformoval.
Investor nové bytové výstavby však tvrdí, že všechny náležitosti jsou v pořádku. „Naše firma koupila pozemky včetně veškeré projektové dokumentace a platného stavebního povolení. Součástí byla i studie oslunění. Plníme veškeré požadavky stavebního úřadu,“ vyjádřil se Richard Michl ze společnosti DIXIT Consulting.
Část vedení města chce u příštích podobných projektů prosadit změnu a razantněji novou výstavbu regulovat. „Pokud nemáme regulační plán, tak nejsme schopní toho stavebníka jiným způsobem omezit,“ říká David Beke, architekt a člen Rady města Jihlavy. Lokalita Na Dolech není podle radního zdaleka jediná, která vzbuzuje rozporuplné reakce obyvatel. Jenže omezovat stavebníky, co se týče umístění, vzhledu nebo velikosti nových staveb, zatím v Jihlavě prakticky není možné.
V Jihlavě, kde je značný zájem o byty, vznikají kontroverzní developerské projekty. Na Vysočině například vyrostla nová čtvrť, kde je vzdálenost mezi pětipatrovými bytovými domy jen zhruba dva metry. Oslovení architekti i lidé, kteří v domech bydlí, stavby kritizují. Část vedení města proto chce u podobných projektů prosadit změnu.
Přikrylovu lékařskou dokumentaci si už vyžádala bohunická věznice od jeho advokátky. ČT zatím nemá zprávu, zda do věznice dorazila. Pokud by ji nemocnice nevydala, může si ji vyžádat soud a to prostřednictvím soudního znalce. Ten pak určí, zda došlo k výraznému zhoršení stavu odsouzeného, nebo zda je schopný výkonu trestu.
Poté, co ČT zveřejnila informaci, že je exšéf brněnských strážníků hospitalizovaný v nemocnici, se jeho advokátka odmítla redaktorovi ke zdravotnímu stavu Jaroslava Přikryla vyjádřit. Připomněla pouze, že podal žádost o odklad nástupu k výkonu trestu. Jenže soud v pondělí tuto žádost zamítl a Přikryl tak musí nastoupit do vězení.
Tím, že se Přikryl k výkonu trestu nedostavil, se vystavuje nebezpečí trestního stíhání pro maření výkonu úředního rozhodnutí a hrozí mu nový trest v řádu měsíců.
video
Jaroslav Přikryl stále nenastoupil do vězení
Soud také může vydat příkaz k dodání do výkonu trestu. To by znamenalo, že policejní eskorta dopraví odsouzeného přímo do brněnské věznice. V jejím areálu je totiž také nemocnice a o většinu diagnóz se tady lékaři dokáží postarat. Ti ale dříve uvedli, že Přikrylovi nejsou schopni poskytnout potřebnou péči. Soudní rozkaz o převozu do věznice může padnout kdykoliv.
Ze zdravotních důvodů soud Přikrylovi nástup do vězení už dvakrát odložil. Jeho advokátka potvrdila, že další žádost o odklad souvisí s jeho špatným zdravotním stavem. Na špatný zdravotní stav poukazuje bývalý ředitel dlouhodobě. Letos na jaře údajně strávil několik týdnů v nemocnici.
Přikryl čeká na verdikt Ústavního soudu
Přikryla soud potrestal za to, že svým známým zahlazoval pokuty za dopravní přestupky a manipuloval s osobními daty lidí v evidenci městské policie. Podle soudu si z ní nechal vytáhnout případy, na nichž chtěl ukázat, že jeho postup při údajném zahlazování pokut byl běžný.
Loni podal bývalý šéf strážníků neúspěšné dovolání k Nejvyššímu soudu. Přikryl podal také stížnost k Ústavnímu soudu, kterým chce dosáhnout zrušení odsuzujícího verdiktu, ten zatím v jeho věci nerozhodl.
Další žádost bývalého ředitele brněnských strážníků Jaroslava Přikryla o odklad nástupu do vězení soud zamítl. Do věznice se měl dostavit v pátek, jenže nedorazil. Podle informací ČT je hospitalizovaný v brněnské Fakultní nemocnici. Věznice v Bohunicích ani Městský soud v Brně ale dosud neobdržely jeho zdravotnickou dokumentaci. Ani jedna z institucí tak neví, proč k výkonu trestu nemohl nastoupit. Za mřížemi si má Přikryl odpykat 1,5 roku za zahlazování pokut jeho známým.
Zřejmě víc než kdekoliv jinde v republice ovlivňuje identitu Moravskoslezského kraje charakter zdejšího průmyslu, který staví na těžbě, hutnictví, strojírenství, chemii a farmacii. Vysoká kumulace velkých industriálních areálů, které za socialismu vynesly ostravsko-karvinské pánvi přízvisko ocelové srdce republiky, se ale propisuje do stavu zdejšího životního prostředí – zejména v podobě smogu.
„Aglomerace Ostravy, Karviné a Frýdku-Místu je jednou z nejprůmyslovějších oblastí ve střední Evropě,“ upozorňuje sociolog z agentury Median Daniel Prokop. „Sedmapadesát procent obyvatel Moravskoslezského kraje považuje špatné životní prostředí za jeden ze zásadních problémů, zhruba čtvrtina lidí se dopadů na zdraví a životního prostředí, zejména ovzduší, hodně obává.“
Nejčastější výhrady vůči ovzduší zaznívají na Ostravsku a Karvinsku, za smogovou situací, s níž se kraj potýká zimu co zimu, přitom nestojí jen zdejší průmysl; velcí znečišťovatelé – ocelárna ArcellorMittal nebo Třinecké železárny – totiž v uplynulých letech s pomocí evropských fondů investovaly do modernizace, která znečišťování ovzduší omezila, Milan Chromík ze Svazu průmyslu a obchodu upozorňuje, že „už moc není kam jít“.
Na kvalitě ovzduší se ovšem podepisuje i automobilová doprava a zastaralá lokální topeniště (kotle). A roli sehrávají také průmyslové oblasti v sousedících polských vojvodstvích, kde neplatí tak přísné emisní limity jako v Česku. Podle Světové zdravotnické organizace dokonce dýchají obyvatelé polských měst při českých a slovenských hranicích nejhorší vzduch v Evropě, a v nedalekém Krakově proto například od roku 2019 zakázali topit uhlím.
Politici, kteří do nadcházejících krajských voleb vedou na severu Moravy stranické kandidátky a kteří byli hosty předvolební debaty České televize, spatřují cestu za lepším vzduchem v široké škále opatření, většinou se ale shodují v tom, že velké podniky dosáhly maxima možného a že řešení leží především v obměně kotlů za pomoci dotací.
Vzít si příklad z Pittsburghu?
Jednička na kandidátce hnutí ANO Ivo Vondrák spatřuje zlepšení životního prostředí zejména v zásadní proměně celého krajského průmyslu. „Technologie v těžkém průmyslu budou muset ustupovat. Model máme v Pittsburghu. Jediná možnost je podpořit vznik technologických firem, které znečišťovat nebudou,“ uvedl s tím, že ambicí jeho uskupení je smart-region, a ANO by tak podpořilo síť dobíjecích stanic pro ekologicky šetrnější elektromobily. Znečištění z Polska se má podle něj řešit na vládní úrovni.
Lídr ČSSD a stávající hejtman Miroslav Novák upozornil na to, že přeměna průmyslu v americkém Pittsburghu i ocelářském Porúří měla i negativní dopady v podobě úbytku obyvatel. „Statisíce lidí v moderních oborech nezaměstnáme. Nelžeme horníkům a hutníkům, že půjdou do výzkumných ústavů,“ varoval. Cestu za lepším vzduchem vidí v další obměně kotlů za pomoci kotlíkových dotací (dosud se vyměnilo 4000 kotlů), sever Moravy ale podle něj nemá dostatečnou podporu u pražských úřadů.
Také KSČM a její lídr Josef Babka vidí perspektivu v modernějších topeništích. Strana slibuje, že na další výzvy z kotlíkových dotací zajistí 1,9 miliardy korun, počítá s čerpáním evropských peněz a spoluúčastí kraje, měst a obcí i státu, byť ministerstvo životního prostředí prý v minulosti selhalo. „Kraj nad rámec svých povinností uvolnil 71 milionů, abychom mohli pokrýt sliby, které dala vláda,“ prohlásil. Polské znečišťování by se podle Babky mělo řešit na evropské úrovni.
I lídr Ostravaka a Starostů a nezávislých Petr Jančík podporuje kotlíkové dotace, Praha by podle něj měla stav krajského ovzduší chápat jako celorepublikový, a nikoliv regionální problém, protože zdejší průmyslové znečištění tvoří v rámci českého ovzduší celou pětinu. „Bylo by fér, aby se v kraji masivně nainvestovalo do výměny lokálních topenišť. Za rok můžeme mít znatelný výsledek, který bude kompenzovat to, co musíme snášet z průmyslových zdrojů,“ uvedl s tím, že velké podniky by zároveň měly více dotovat dětské ozdravné pobyty.
Nechat peníze znečišťovatelů v kraji
„Největší krok je donutit Prahu, aby nám dala deset miliard korun, které potřebujeme na kotlíkové dotace. Každé pondělí budeme klepat na vrata ministerstva financí,“ slíbil lídr občanských demokratů Jakub Unucka. Čistější životní prostředí chce jeho strana zajistit i nákupem nových strojů, které budou v zimě sníh ze silnic nejen odhrnovat, ale i čistit, ekologickou dopravu pak zastupuje plán na zřízení tramvaje mezi Karvinou a Ostravou. „Ušetří se přes 1,5 milionu litrů spálené nafty.“
Jednička na kandidátce lidovců Lukáš Curylo navrhuje, aby peníze, které do státního rozpočtu odvádějí největší znečišťovatelé, zůstávaly v regionu. „Kdyby se na centrální úrovni prosadilo, že by kraj mohl s těmito penězi disponovat, nemusíme se doprošovat ministerstev,“ podotkl s tím, že pak by šlo do kotlů investovat hned. KDU-ČSL vedle toho sází na vyšší osvětu občanů v otázce spalování tuhých paliv, Polskem by se podle ní měla zabývat speciálně vytvořená komise Evropské unie.
Také Herbert Pavera, který vede v kraji do voleb TOP 09, hovoří o nutnosti zvýšit osvětu občanů v ochraně životního prostředí a podobně jako zástupce ANO i on chce do kraje přivést moderní odvětví (hi-tech průmysl), která budou životní prostředí zatěžovat méně. „Zdejším podnikatelům jsme dlužni, že jsme je nepodporovali, tak jako cizí investory. Nabídneme jim spolupráci s vysokými školami a pobídky,“ navrhl. Moderní firmy podle něj zabrání také odchodu mladých z regionu.
Piráti, které vede do voleb Lukáš Černohorský, chtějí v případě zvolení u průmyslových projektů důkladně zhodnotit, zda míra znečišťování ovzduší nepřevyšuje jejich přínos. Emisní podmínky se podle nich mají přísně dodržovat i za cenu nezaměstnanosti, kraj by měl provozy nahradit. Po vzoru Polska preferují také alternativní formy topení. „Přestal bych dotovat kotle na uhlí,“ oznámil.
Diskutéři se dotkli i otázky bezpečnosti a zločinnosti, která je na Moravě druhá nejvyšší v zemi (po Praze), a to i přesto, že podle údajů z policejních databází klesá. Zatímco před třemi lety šlo o 42 853 případů, loni došlo k více než dvanáctitisícovému propadu na 30 364 případů.
Kromě krádeží kapsářů policie letos řešila i případy napadení cestujících a řidičů. Časté jsou také útoky vandalů, každý desátý případ se pak týká kradeného auta. Za poklesem zločinnosti zřejmě stojí navýšení počtu policistů v kraji, momentálně jich zde slouží víc než čtyři tisíce.
Pokles zločinnosti ale zjevně není dostatečný, protože ji voliči označují za další obtíž života v moravském a slezském regionu. „Obyvatelé jsou na toto téma citliví a 47 procent bere kriminalitu jako zásadní problém kraje, což je více než v jiných krajích republiky,“ potvrzuje sociolog Medianu Daniel Prokop.
ANO vidí kořen kriminality v hazardu a chce z pozice kraje vést obce a města, aby ho vyhláškami zakazovaly. Za preventivní považuje i rozšiřování bezpečnostních kamer.
ČSSD chce proti kriminalitě bojovat snižováním nezaměstnanosti a „vyhnat“ lidi do práce, hodlá usilovat o vyšší počty policistů v kraji a jejich lepší vybavení.
KSČM upozorňuje na to, že za vysokou kriminalitou stojí i pohyb lidí z Polska a ze Slovenska. Chce se zasadit o další personální posílení krajské policie.
KDU-ČSL vidí řešení drobné kriminality v prevenci, pod tou rozumí větší aktivitu kraje v sociálních službách pro vyloučené lokality. Chce zvyšovat gramotnost.
ODS vidí řešení v podpoře zaměstnanosti, která podle ní snižuje kriminalitu. Má zájem o vyšší počty strážníků a pro pocit bezpečí chce do kraje vrátit vojenskou posádku.
STAN podporují kamerové systémy. Chtějí zlepšit komunikaci mezi starosty, krajskou policií a krajem o tom, kde jsou z pohledu zločinu problematická místa.
TOP 09 chce dotačně podpořit vznik spádové obecní policie, která by sloužila v uskupení malých obcí či mikroregionů, které si jinak strážníky nemohou dovolit.
Piráti chtějí místo kamer zvýšit počet strážníků, zefektivnit nasazení hlídek podle přesné znalosti problematických oblastí. Prevenci vidí v pomoci navrátivším se vězňům.
O hlasy bojuje pětadvacet uskupení
V Moravskoslezském kraji letos do krajských voleb kandiduje celkem pětadvacet stran, sdružení a hnutí. Pozvánku do studia dostali lídři osmi uskupení, která podle průzkumů mají největší šanci dostat se do zastupitelstva na základě tzv. volebního potenciálu. Ten ukazuje, pro jaké strany zvažují oslovení voliči hlasovat a kolik procent by tak to či ono uskupení mohlo v ideálním případě získat (a protože se voliči mohou rozhodovat mezi vícero subjekty, přesahuje součet sto procent).
Výzkum potenciálu pro Českou televizi vypracovaly dvě nezávislé renomované společnosti pro výzkum veřejného mínění Median a STEM/MARK. Výzkum se konal od 8. srpna do 3. září, vždy na vzorku minimálně 1200 respondentů v každém kraji.
Moravskoslezský kraj patří mezi regiony s nejznečištěnějším ovzduším v zemi. Lídři kandidátek pro nadcházející krajské volby, kteří se účastnili předvolební debaty České televize, by situaci řešili přestavbou zdejšího průmyslu na ekologicky šetrnější obory, masivní obměnou kotlů s podporou evropských dotací a tlakem na Prahu, která prý zdejší problémy bere na lehkou váhu.
Lepší vzduch pro sever Moravy? Dotacemi
zdroj:
ČT24
breaking_news:
Předvolební debata s lídry kandidátek v Moravskoslezském kraji
Prostory v plánovaném pavilonu jsou dvou až třínásobné ve srovnání se současným pavilonem. Vedle chovné skupiny se tak počítá s tím, že by zde byla umístěna také skupina samců nevhodných pro chov.
Pavilon by měl mít rozlohu 2500 metrů čtverečních a navzdory částečnému zapuštění by měl být deset metrů nad terénem, řekl starosta Brykner. „Pozemky pod usedlostmi Hrachovka a Sklenářka jsou jedno z posledních údolí kolem Vltavy. Domníváme se, že stavba takového objemu tam nepatří,“ doplnil. Odvolání vedle městské části podaly podle zoo také dva blíže nespecifikované spolky.
Zoologická zahrada však s odvoláními zásadně nesouhlasí. „Záměr stavby nového pavilonu je zpracován kvalitně s veškerou odbornou erudicí, což ostatně dokládají vyjádření relevantních orgánů. Nový pavilon je velmi citlivě navržen i s ohledem na krajinný ráz, který nijak nenarušuje,“ uvedla zoo na svém facebookovém profilu.
Starosta Troji však kritizuje, že se výstavba pavilonů řeší bez projednání s veřejností. „Nejdřív by město mělo jasně říct, jak velkou zoo vlastně chce, jak ji dopravně obslouží a jak vyřeší parkování. Jakýsi generel rozvoje zoo na příštích třeba 15 let,“ řekl.
Letos v srpnu ale schválili pražští radní plán rozvoje trojské zoo na dalších pět let. Pavilon goril, který by měl se souvisejícími stavbami stát celkem 121 milionů korun, je v tomto dokumentu zařazen mezi stavby klíčového významu.
Městská část v Praze-Troji podala odvolání proti stavbě nového pavilonu goril v pražské zoo. Stavba se tak odsouvá zatím na neurčito. Nové zázemí pro gorily má vzniknout v horní části zoo a nahradit tak současný pavilon, který je v oblasti ohrožené povodněmi. Podle starosty Tomáše Bryknera (Trojský kůň 2014) ale taková stavba na místo nepatří.
Mezi nejrůznějšími vynálezy, které prezentují vystavovatelé v pavilonech, je i nejsilnější sériově vyráběný robot na světě. „Má nosnost 2300 kilogramů a byl navržen například pro manipulaci s automobily, ale dokáže zacházet s jakýmikoli těžkými součástmi v jakémkoli strojírenském odvětví,“ okomentoval robota jednatel firmy Fanuc Petr Duchoslav. Stroj by podle něj mohl například nahradit jeřáby.
Dodal, že dalším trendem v automatizaci jsou roboty, které jsou bezpečné a mohou pracovat v těsné blízkosti člověka. „Dokážou se při kontaktu s člověkem zastavit. Můžu toho robota i chytit a jakkoli s ním manipulovat a on si pamatuje dráhu a umí ji zopakovat,“ popsal další výrobek.
video
Zahájení Mezinárodního strojírenského veletrhu
Automatizace je jedním z hlavních trendů v oblasti výroby, i proto se na ni veletrh zaměřuje. „Její postup je v této oblasti poměrně rychlý. Tématem letošního ročníku je Průmysl 4.0, který v sobě zahrnuje například i digitalizace,“ popsal trendy ředitel Svazu strojírenské technologie Oldřich Paclík.
Partnerem letošního ročníku je Čína
Na brněnském výstavišti nyní prezentuje přes 1600 vystavovatelů a dva pavilony patří jen firmám z partnerské země veletrhu – Číny. Zabírají tak téměř 3000 metrů čtverečních. Z této země se v Brně prezentuje více než 150 společností, což je rekordní číslo. V takovémto rozsahu se čínské firmy doposud účastnily především průmyslového veletrhu v Hannoveru.
Kromě čínských vystavovatelů se veletrhu účastní další firmy z 34 zemí světa. Tradičně největší zájem mají o akci německé společnosti. Právě z Německa do Česka dorazilo na přehlídku 270 vystavovatelů. Mezinárodní strojírenský veletrh potrvá v Brně až do pátku.
Loňského ročníku se zúčastnilo přes 75 tisíc návštěvníků, letos organizátoři očekávají ještě větší účast. Sudé ročníky strojírenských veletrhů jsou totiž tradičně bohatší, protože se v jediném termínu konají rovněž specializované veletrhy IMT, slévárenský FOND-EX, veletrh svařovací techniky WELDING, PLASTEX a PROFINTECH. Prezentované výrobky si nejčastěji prohlíží odborná veřejnost a tradičně bývá největší zájem o kovoobráběcí stroje.
S veletrhem se pojí dopravní problémy
Kvůli konání strojírenského veletrhu očekávají policisté zvýšený provoz a možné dopravní komplikace. Řidičům proto doporučují, aby v týdnu zvolili jinou trasu než cesty vedoucí okolo výstaviště. „Podle našich zkušeností by měl vrcholit ve středu a ve čtvrtek,“ uvedl mluvčí brněnské policie Pavel Šváb.
Provoz kolem areálu bude každý den usměrňovat přibližně dvacet dopravních policistů. Pokud nebude stačit kapacita parkovišť, má policie připravenu variantu parkování v Kohoutovicích na Libušině třídě.
Nejnovější typy dronů, 3D skenerů nebo robotů zaplnily v pondělí prostory brněnského výstaviště. V jeho pavilonech totiž začal 58. ročník Mezinárodního strojírenského veletrhu, který má být letos největší za posledních osm let. Jeho hlavním tématem je automatizovaný průmysl.
Podle nemocnice je toto onemocnění typické pro konec léta až začátek podzimu. Třeba před třemi lety bylo s touto diagnózou hospitalizováno 26 dětí.
Letos se začaly případy na Náchodsku objevovat od půlky září, koncem minulého týdne ale jejich počet skokově vzrostl. Nemocní jsou ve velké většině hospitalizovaní v Náchodě a v Hradci Králové.
„Souvislost mezi jednotlivými případy se podařilo prokázat u devíti dětí navštěvujících základní školu, které absolvovaly společnou akci, další dvě děti chodily do stejného kroužku a ve dvou případech se jednalo o rodinný výskyt. Jinak jde především o ojedinělé výskyty onemocnění,“ uvedla mluvčí krajských hygieniků Veronika Krejčí.
Nemoc se může projevovat horečnatými stavy, zvracením či úpornými bolestmi hlavy. Příznaky trvají většinou tři až čtyři dny. Virus je vylučovaný zejména stolicí a jeho přenos je možný při nedostatečné hygieně, nakazit se lze také při kašlání či smrkání nebo kontaminovanými předměty.
Hygienici doporučují důsledné dodržování osobní hygieny, zejména mytí rukou, vyhnout se účasti na hromadných akcích a vyhýbat se stresu.
Hygienici evidují na Náchodsku zvýšený výskyt onemocnění enterovirovou meningitidou. Onemocnělo už 45 lidí, z toho je 36 dětí. Nemoc se projevuje horečkami, zvracením či úpornou bolestí hlavy. Průběhy onemocnění jsou prý spíše lehčí až středně těžké. Kvůli meningitidě platí už více než dva týdny zákaz návštěv na dětském oddělení v náchodské nemocnici.
Praha, 25. únor 1990 - Staroměstské náměstí - Občané přišli přivítat prezidenta V. Havla po návratu z oficiální cesty do USA v den výročí komunistického puče v roce 1948
Praha, 18. srpen 1990 - Pražský hrad - V. Havel přijal členy skupiny The Rolling Stones v den jejich legendárního vystoupení na Strahovském stadionu, prvním koncertu světových hvězd v postkomunistickém Československu
Slovensko, 1. červenec 1992 - Bratislava - V. Havel se zdraví s občany při svém posledním oficiálním pracovním pobytu v Bratislavě před rozdělením československé federace
Slavkov, 28. říjen 1990 - Zámek Slavkov - V. Havel o přestávce dvoudenního jednání o ústavním uspořádání federace, jednoho z řady pokusů prezidenta přivést politické síly země k dohodě o budoucnosti Československa
Praha, 17. listopad 1990 - Václavské náměstí - V. Havel s manželkou Olgou a s prezidentem USA Georgem Bushem procházejí Václavským náměstím v den prvního výročí Sametové revoluce
Praha, prosinec 1989 - Plakát na podporu V. Havla na prezidentskou kandidaturu
Zdroj: knihahavel.cz/Tomki Němec
Tomki Němec byl prvním osobním fotografem Václava Havla. V letech 1989 až 1992 a 1997 až 2003 jej doprovázel na většině služebních cest, fotografoval při oficiálních příležitostech i v soukromých chvílích. Výběr z více než 65 tisíců snímků z této doby vyjde v ucelené autorské publikaci Václav Havel - Tomki Němec, Fotografie během října 2016.
Bývalý prezident Václav Havel by se ve středu dožil 80 let. Ve funkci jej od konce roku 1989 systematicky „pronásledovali“ mnozí fotografové, Tomki Němec však měl možnost zachytit výjimečnou dobu výjimečným způsobem. Nyní tento Havlův osobní fotograf vydává obrazovou publikaci s více než 250 fotografiemi. Jsou mezi nimi ikonické i dosud nepublikované snímky první demokraticky zvolené hlavy státu po sametové revoluci v roce 1989. ČT24 přináší ukázky v následující galerii.
V šest ráno, ve dvě odpoledne a v deset večer. V tyto hodiny jsou v provozu semafory na okružní křižovatce, přes kterou míří zaměstnanci do průmyslové zóny v Jihlavě. „Při výměně směn se kruháč ucpal a lidé nemohli vyjet, dělaly se kolony na půl dne,“ popsal situaci mluvčí jihlavského magistrátu Radek Tulis.
Vedení města proto nyní provizorně zkouší, zda světelná signalizace dokáže provoz na křižovatce urychlit. Semafor umístil jen na dvě z jejích čtyř ramen. Takové řešení Jihlava testuje, protože kruhové objezdy se podle odborníků obvykle staví právě jako náhrada za semafory.
Specialisté na dopravu, oslovení ČT, se nicméně shodli, že v případě extrémních dopravních špiček může i toto netradiční řešení plynulosti provozu pomoct. „Je možností, jak zajistit preferenci vybraných proudů během špičkových intervalů,“ uvedl dopravní expert z katedry silničních staveb na ČVUT Petr Slabý.
Město chce provizorní světla nahradit stálými
Řidiči jsou ale k novince zatím zdrženliví. Třeba Irena Reitermannová jezdící přes kruháč téměř každý den, si na semafory zatím nezvykla. „Moc se mi to nezdá. Myslím si, že řešení, kdy byl otevřený druhý sjezd na Pávov, bylo lepší, než sem dávat semafor,“ řekla Reitmannová.
Jihlava je přitom jedním z prvních měst, která podobné řešení vyzkoušela. A magistrát chce do poloviny příštího roku prozatímní semafory nahradit stálými.
Jihlava zvolila netradiční řešení složité dopravní situace. Pracovníci v místních továrnách totiž v době střídání směn brzdili provoz na nedalekém kruháči, kde doprava kvůli velkému náporu aut kolabovala. Nově tam proto řídí dopravu semafory.
