Pětačtyřicetimetrový trup stroje absolvoval 383 kilometrů na více než padesátimetrovém návěsu. Cesta rozebraného letounu začala v pátek na letišti ve Kbelích. Akce nazvaná Velký přelet je jednou z největších pozemních přeprav letecké techniky v historii Česka a aspiruje na zápis do české knihy rekordů.
video
Jak probíhala cesta letounu Tu-154 z Prahy do Kunovic?
Jak probíhala cesta letounu Tu-154 z Prahy do Kunovic?
Záběry průjezdu letadla Kunovicemi od iReportéra Vojtěcha Bureše
Průjezd letounu TU-154M Otrokovicemi od iReportéra Martina Buchty
Převážené letadlo bylo vyrobeno v roce 1996 a do roku 2007 sloužilo u vládní letky a u Armády ČR. Stroj vozil prezidenty Václava Havla a Václava Klause, vojáky do misí a v únoru 1998 také zlatý tým českých hokejistů z Nagana. Od roku 2018 by letadlo mělo být znovu v celé své kráse k vidění právě v Leteckém muzeu v Kunovicích.
Galerie: "Naganský expres" v závěru své cesty při průjezdu Kunovicemi
Letadlo demontované na několik dílů v průběhu pátečního dne a dvou následujících nocí absolvovalo náročný převoz po pozemních komunikacích napříč republikou do Leteckého muzea v Kunovicích.
Takto vypadal vládní speciál, tzv. „Naganský expres“ TU-154M reg. č. 1016, který přivezl zlaté hokejisty českého týmu z olympiády v Naganu 23. února 1998 na ruzyňské letiště, před jeho demontáží na jednotlivé díly.
Nápad se začal realizovat přesně 18 let po slavném úspěchu zlatých hochů z Nagana. Nadšenci z kunovického leteckého muzea zatoužili mít památný stroj ve své sbírce a začaly přípravy na demontáž letadla a jeho převoz do Leteckého muzea v Kunovicích.
Skupina dobrovolníků pracujících na odborné demontáži všech dílů „Naganského expresu“ a přípravě jeho převozu dojížděla po několik měsíců každý víkend na letiště v pražských Kbelích.
Interiér „Naganského expresu“ TU-154M a sedadla zlatých hochů z Nagana. Jejich prodej fanouškům přispěl k tomu, že 400 tisíc potřebných pro převoz letadla z Prahy do Kunovic se vybralo za pouhé dva dny.
Do Kunovic po třech dnech dorazil letoun TU-154M, takzvaný Naganský expres, který byl součástí vládní letky. Podle organizátorů jde o jednu z největších pozemních přeprav letecké techniky v historii Česka. Rozebraný letoun dají opět dohromady technici Leteckého muzea v Kunovicích, které stroj zakoupilo.
Mezera mezi nástupištěm a vagonem v pražském metru je široká skoro 20 centimetrů. Pro lidi s handicapem je to překážka. Malá přední kolečka vozíků se totiž často vzpříčí a v mezeře uvíznou. Někteří vozíčkáři se proto raději metru vyhýbají.
Vedení dopravního podniku se před několika měsíci rozhodlo problém začít řešit. Ve stanici Anděl proto nechali nainstalovat do mezery u prvních a posledních dveří gumové výplně. „Dopravní podnik plánuje postupně osadit všechny stanice pražského metra tímto profilem s tím, že prioritní jsou stanice, které jsou už bezbariérově přístupné,“ uvedla mluvčí Dopravního podniku hl. m. Prahy Aneta Řehková.
Kolik bude inovace stát, se zatím neví. Dopravní podnik musí nejdřív vyhlásit výběrové řízení na zhotovitele výplní. Ty kromě vozíčkářů uvítají i matky s kočárky.
Pražský dopravní podnik chce do konce roku 2017 na většinu stanic metra nainstalovat speciální pryžové nástavce. Ty mají vyplnit mezeru mezi nástupištěm a vagonem, a usnadnit tak cestování vozíčkářům a matkám s kočáry. V budoucnu by měly být nástavce na všech stanicích.
Mezeru v metru vyplní pryžové nástavce
zdroj:
ČT24
Pražský dopravní podnik se snaží udělat metro bezbariérové
Hořet začalo v neděli před čtvrtou odpoledne. Hasiče o požáru informovala zaměstnankyně obchodního centra. Požár zachvátil odpad ve skladech u jednoho z bočních vchodů do areálu.
Několik osob utrpělo zranění. Jeden z hasičů si podvrkl kotník. Mladý muž a jeden policista se pak nadýchali kouře.
Hasiči společně s policií evakuovali zbývající část obchodního centra. Na místě zasahuje asi dvacítka hasičských vozidel a víc než stovka dobrovolných a profesionálních hasičů.
S největší pravděpodobností jde o druhý největší požár v Moravskoslezském kraji v letošním roce podle škody a počtu nasazených jednotek hasičů. Zatím největší byl požár z konce července v hale společnosti ŽDB Drátovna v Bohumíně na Karvinsku. Oheň tam tehdy způsobil škodu zhruba 200 milionů korun.
V Kopřivnici na Novojičínsku hoří obchodní centrum. Plameny se postupně ze skladu rozšířily i do obchodů, hasičům se je ale večer podařilo dostat pod kontrolu. Tři lidé utrpěli zranění. Škoda půjde do milionů. Zatím není jasné, co požár způsobilo.
K policejnímu zákroku v justici – a trestnímu stíhání ve věci nezákonných manipulací insolvenčních řízení – dal na začátku minulého týdne souhlas prezident, což potvrdil i jeho mluvčí Jiří Ovčáček. Krajské ředitelství královéhradecké policie soudkyni obvinilo 20. září.
Podle dozorujícího státního zástupce Adama Borguly spočívalo naplnění trestného činu „ve výkonu funkce soudce v rozporu s jeho povinnostmi a v rozporu s povinnostmi uloženými insolvenčním zákonem“. Za zneužití pravomoci hrozí v případě prokázání viny jeden rok až pět let vězení.
Ministerstvo spravedlnosti ale o případu dosud oficiálně informaci nedostalo. „Usnesení o zahájení trestního stíhání, a tedy ani návrh na dočasné zproštění výkonu funkce soudce, jsme zatím neobdrželi,“ potvrdila ministerská mluvčí Tereza Schejbalová. Pokud by byla stíhaná osoba dočasně zproštěna funkce, pobírala by až do pravomocného skončení stíhání polovinu svého platu.
Vazba na Via Chem Group? Žalobce mlčí
Podle informací ČTK obvinění míří zřejmě na soudkyni z Českých Budějovic a mělo by se týkat případu kolem společnosti Via Chem Group. Ten dozoruje rovněž žalobce Borgula, v dubnu ho navíc nechal převést právě na královéhradecké policisty s tím, že protikorupční policie dělala při vyšetřování chyby a neplnila jeho pokyny.
O případu stíhané soudkyně ovšem hradecké policie mluvit nechce, mlčení vysvětluje tím, že si poskytování informací vyhradili pražští státní zástupci – a sám Borgula se k možné vazbě aktuálního případu na Via Chem Group odmítl vyjádřit.
A soudkyně Marie Červinková z budějovického krajského soudu, která se na insolvenčním řízení v kauze Via Chem Group podílela, řekla, že ohledně policejního stíhání „zatím nic neví“.
V případu obvinili čtrnáct lidí
Firma, která držela podle dostupných údajů jako akcionář v roce 2014 zhruba třetinový podíl v ústecké chemičce Spolchemii, na sebe předloni v lednu podala návrh na platební neschopnost. Podle návrhu dlužila šedesáti věřitelům 1,95 miliardy korun. Pohledávky za desítky milionů (zbylé po krachu společnosti Key Investments) u ní měly mimo jiné i Praha 6, Praha 10 nebo město Sokolov.
Insolvenci ale provázejí podezřelé okolnosti a po lednové razii ve Spolchemii a na Krajském soudu v Českých Budějovicích policie obvinila čtrnáct osob včetně miliardáře Petra Sisáka. Podle obvinění byla insolvence zmanipulovaná, aby ústecká chemička zůstala pod Sisákovým vlivem.
Případ se v menší míře týká i dalších firem či podvodů, například fotbalového klubu Slavia Praha, který do loňska vlastnil někdejší ministr dopravy za ODS Aleš Řebíček. Právě exministra měla skupina obrat o necelých 25 milionů korun.
Královéhradecká policie zahájila trestní stíhání soudkyně za zneužití pravomoci úřední osoby. Obviněná měl způsobit vážnou újmu několika účastníkům insolvenčního řízení a zároveň zajistil prospěch akcionáři dlužníka. ČTK uvádí, že stíhání souvisí s kauzou kolem společnosti Via Chem Group.
Případem se bude zabývat Obvodní soud pro Prahu 4. Hlavní líčení zatím nařízeno není. Trojici by v případě uznání viny hrozil až rok za mřížemi. Trestní zákoník u výtržnictví a omezování osobní svobody navrhuje horní sazbu trestu dva roky, u nezletilých pachatelů jsou však tyto sazby poloviční.
Na případ šikany pětapadesátileté učitelky upozornilo začátkem roku video, které studenti pražské střední školy Na Třebešíně natočili na mobil. Agresoři údajně pedagožku šikanovali delší dobu.
Ředitele školy magistrát odvolal
Učitelka počátkem roku zemřela, podle vyšetřovatelů její úmrtí nezavinila cizí osoba. Policie v případu vyšetřovala i chování trojice žáků. Letos v září je kvůli tomu navrhla obžalovat z výtržnictví a omezování osobní svobody.
Škola původně studenty potrestala podmíněným vyloučením a trojkou z chování, později ale dva z nich vyloučila, třetímu ponechala podmíněný trest. Věcí se zabývala také Česká školní inspekce, která potvrdila, že vedení školy při řešení šikany selhalo a porušilo školský zákon. Ředitel byl magistrátem po incidentu odvolán.
Tři nezletilé mladíky, kteří podle policie šikanovali učitelku na pražské střední škole Na Třebešíně, čeká soud. Státní zastupitelství na ně podalo obžalobu z výtržnictví a omezování osobní svobody. České televizi to potvrdila mluvčí Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4 Blanka Valsamisová. Vzhledem k věku obžalovaných ale podrobnosti sdělit odmítla.
„Situace není jasná, nicméně legislativně už to nejde rychleji než 1. 5. 2017, takže očekávejme, že by to mohlo být v příštím roce až v druhé polovině,“ řekl předseda Sdružení hornických odborů OKD Jaromír Pytlík.
Oficiální rozhodnutí ale zatím ještě nepadlo. Podle vládního zmocněnce Jiřího Ciencialy důl měsíčně prodělává zhruba 100 milionů korun. OKD je od června v úpadku. Zavření dolu má být součástí reorganizačního plánu, který připravuje vedení firmy. Schvalovat ho bude věřitelský výbor.
„Dokud to neprojde věřitelským výborem a nebude tento plán schválený, o Dolu Paskov rozhodnuto nebylo a v tuto chvíli nemůžeme potvrdit, jestli to bude v květnu, v lednu, kdy to bude,“ upozornil mluvčí OKD Ivo Čelechovský.
K uzavření dolu se musí vyjádřit báňský úřad, bude se k němu zřejmě vyjadřovat i vláda a minimálně ministerstva financí, průmyslu a životního prostředí. Bude nutné odepsat zásoby uhlí, které v dole jsou, což také není jednoduchý proces.
Řešením mají být i dobrovolné odchody
„My jsme měli kdysi jiné představy, i dneska máme, že Paskov, když je tak ztrátový, by se měl vyřešit do konce roku,“ uvedl Cienciala. Uzavření Paskova by podle něj urychlilo i řešení situace v OKD, jelikož by se firma zbavila prvního balvanu, který ji tíží. V dole nyní pracuje okolo 1800 lidí.
„Spousta lidí chce odejít sama, a proto jsme se dohodli se zaměstnavatelem, že umožníme těm, kteří chtějí odejít, aby odešli z organizačních důvodů – to znamená s maximálním odstupným šestinásobku. Domníváme se, že by to bylo částečné řešení dnešní situace,“ míní Pytlík.
Šachty v Dole Paskov jsou v hloubce i kilometr pod zemí
Zdroj: ČTK
Autor: Jaroslav Ožana
Už dříve uvedl, že v dole je vysoká absence. Podle kolektivní smlouvy by přitom horníci měli nárok na dvanáctiměsíční odstupné. „Šlo by pouze o dobrovolné odchody. My očekáváme, že v první vlně by byl zájem kolem 160 lidí,“ předpokládá šéf Sdružení hornických odborů.
Šlo by podle něj o zaměstnance, kteří už si našli jiné zaměstnání. Šachtu by jejich propuštění přišlo asi na 34 milionů korun. Věřitelský výbor zatím o návrhu nerozhodl. „Je potřeba celou situaci vysvětlit, proč už chceme propouštět, když ještě není rozhodnuto o Paskovu,“ dodává Jaromír Pytlík.
Informace o plánovaném zavření Dolu Paskov ještě v letošním roce byla i ve výhledu restrukturalizačního plánu ve zprávě o situaci OKD. Ta byla na konci července jedním z podkladů vlády, když rozhodovala o půjčce 700 milionů korun.
Podle materiálu by na útlum Dolu Paskov mělo být vynaloženo 1,3 miliardy korun. Další doly by se měly zavírat postupně tak, že by poslední skončil v roce 2023. Ve firmě nyní pracuje i s dodavatelskými firmami asi 12 000 lidí.
Důl Paskov na Frýdecko-Místecku nebude možné zavřít dříve než k 1. květnu 2017. Uvedla to dnes regionální tripartita. Dřívější uzavření se podle ní nedá stihnout kvůli splnění legislativních požadavků. O uzavření ztrátového Dolu Paskov už se mluví tři roky, společnost OKD počátkem letošního roku uvedla, že by ho chtěla zavřít na konci roku 2016.
Kraj chce zrušit dálniční poplatky mezi Březovou a Novým Sedlem. Zdůvodňuje to tím, že v úseku není k dispozici silnice 1. třídy. Zatímco po dálnici je to ze Sokolova a okolních vesnic na nákupy kousek, bez známky musí lidé jet dál a přes jiné obce a centrum města.
Podle ministra dopravy Dana Ťoka (ANO) ale kraj o výjimku požádal pozdě a jinou žádost ministerstvo nemá. Hejtman Martin Havel (ČSSD) to ale odmítá. Ve vzájemné elektronické komunikaci je podle něj uložená žádost odeslaná už 16. září loňského roku. Letos ji podle něj kraj dokonce poslal znovu, protože rozhodnutí rady potvrdilo i zastupitelstvo.
I kdyby ale žádost přišla včas, podle Ťoka zatím resort nedostal dostatečné argumenty, aby dálnici výjimku udělil. K vyhlášce, která každoročně upravuje nezpoplatněné úseky dálnic, se kraj může znovu vyjádřit v připomínkovém řízení. Podle ministra musí podat relevantní argumenty, že je úsek využíván jako obchvat Sokolova. Pak by existovala možnost, že by byl od poplatku osvobozen.
video
Za D6 u Sokolova budou řidiči dál platit
Kraj se o zrušení poplatku na nedokončené dálnici snaží dlouhodobě. V minulosti neúspěšně usiloval o zavedení krajské dálniční známky. Výjimku z poplatku za dálniční známku ale dostal jen průtah Karlovými Vary a od letošního ledna také obchvat Chebu. To Ťok označil za další z důvodů, proč obchvat Sokolova výjimku zatím nedostal.
Opoziční politici kraji vyčítají, že zaspal už v roce 2012, kdy se dálnice D6 zpoplatnila. Kraj měl podle nich žádat o výjimku na celý úsek z Karlových Varů až do Chebu. Po silnici první třídy se dá totiž objet jen její malá část.
ŘSD vypsalo tendr na tři nové úseky D6
Nedostavěná dálnice D6 dlouhodobě trápí nejen Karlovarský kraj. Ředitelství silnic a dálnic nyní vypsalo tři nové zakázky na dostavbu dalších úseků dálnice z Prahy na Cheb. Stavět se má úsek Nové Strašecí a obchvaty Řevničova a Lubence, cena všech tří zakázek přesahuje čtyři miliardy korun. Nejdražší má být obchvat Řevničova, který má stát víc než miliardu a půl.
Ministerstvo dopravy minulý týden opakovaně nevyhovělo žádosti Karlovarského kraje o vyjmutí dálnice D6 u Sokolova ze zpoplatněných úseků. Úřad podle resortu neodeslal žádost včas. Hejtman ale tvrdí, že dokumenty jsou na ministerstvu už od minulého roku.
Podle Miroslava Michenka se všechno odehrálo velmi rychle. Zda z pistole střílel on, nebo pouze jeho kamarád Jiří Janeček, neví. „To by musel někdo dokázat. Došel jsem jen na návštěvu a oni si tam hráli s bouchačkou. Když jsem viděl tu pistoli, tak jsem říkal ne, běžte s tím pryč. Ve snu by mě nenapadlo, že začne střílet,“ okomentoval střelbu Michenka.
Střílelo se z plynové pistole, kterou si Jiří Janeček pořídil před třemi lety. Podle svých slov ji chtěl ten den jenom ozkoušet. „Jenom jsem to vyzkoušel. Nebyla flinta, to byla poplašná. Když jsem střelil, tak jsem byl doma. Když to chci ozkoušet, tak mám jít do střelnice někam do Soběšic?“ argumentoval před soudní síní Janeček.
Oba přátelé byli v době, kdy padly výstřely, silně opilí. V krvi měli přes dvě promile alkoholu. „Když jsem střílel, tak jsem byl málo opilý,“ dodal Janeček. Proti pondělnímu rozsudku se také ihned odvolal.
Na místě zasahovalo ozbrojené komando
Střelba se ozvala z verandy Janečkova domu v poledne 2. května. Ve chvíli, kdy děti z nedaleké školy a školky chodily na oběd. Kvůli výstřelům policie uzavřela centrum obce a zneškodnit střelce přijela i zásahová jednotka a policejní vrtulník.
Nikdo totiž tehdy nevěděl, že muži střílejí pouze poplašnými náboji. Navíc policisté, kteří do domu vtrhli, měli informace, že zbraní je v domě více a nechtěli situaci podcenit. Jinou zbraň než plynovou pistoli, na kterou není třeba povolení, u něj nakonec nenalezli a odvezli jej k výslechu.
Za střelbu z plynové pistole potrestal hodonínský okresní soud dva muže ze Sudoměřic podmínkou. Z pistole v blízkosti mateřské a základní školy vystřelili letos v květnu celkem osmkrát. Navíc byli oba silně podnapilí. Kvůli obavám, že jde o možný útok, zasahovala i zásahová jednotka. Jeden z dvojice se na místě odvolal. Případem se tak nadále bude zabývat soud.
Nejméně dva z poničených stromů uschnou. Jak dopadnou ostatní, bude jasné až na jaře. V lesoparku je celkem 47 stromů, navrtaná je tedy polovina z nich. Některé lípy nebo duby jsou přitom více než sto let staré.
Město objevilo navrtané stromy náhodou, když je chtělo nechat odborně ošetřit. Dendrologové při tom zjistili, že jsou dole u kmenů vyvrtané díry. V některých stromech byly čtyři, někde až sedm.
Pachatel do stromů zřejmě nalil jed několikrát. Všechny díry totiž byly označené zatlučeným hřebíkem a zamaskované mechem. Staré byly odhadem několik měsíců.
V Libereckém kraji přitom nejde o první takový případ. Před třemi lety někdo stejným způsobem navrtával stromy v Jablonci nad Nisou. Poničil jich několik desítek, pachatele se ale dopadnout nepodařilo.
V lesoparku v Novém Městě pod Smrkem poničil neznámý pachatel 25 stromů. Do kmenů vyvrtal díry a nalil do nich chemikálii – zřejmě herbicid. Případ nyní šetří policie. Pachateli hrozí až jeden rok vězení. Škoda by mohla dosáhnout až na milion korun.
Vyrovnat se s neustálými výkyvy teplot je pro organismus zátěží. Zatímco ráno se pohybují teploty lehce nad nulou, v poledne přesahují 20 stupňů Celsia. Jen na začátku září tak je mezi dětmi do pěti let o polovinu více nemocných. „Každoročně po létě přibývá respiračních onemocnění. Vliv na to má teplota i to, že se shlukuje více lidí a nemoc se rychleji šíří,“ potvrdil praktický lékař Vladimír Marek.
Děti totiž opět chodí do škol a onemocnění si předávají mezi sebou, od nich se pak mohou nakazit i rodiče. „Na začátku září nebo října ještě problémy zpravidla nejsou. Postupně nemocnost narůstá. Nejhorší je únor a březen, kdy přijdou chřipkové epidemie, kdy bývá extrém, ale nedostaneme se na nemocnost vyšší než 40 procent,“ popsal situaci ředitel Základní a mateřské školy Kotlářská Libor Zřídkaveselý.
Prozatím ve většině případů nejde o chřipku, ale nachlazení, které zvládnou lidé vyléčit sami. Čekárny praktických lékařů tak zatím plné nejsou. „Většina pravých chřipek začíná až na přelomu roku. Čekáme leden až březen,“ dodal Marek.
Na chřipku každý rok zemře několik tisíc lidí
Příznaky nachlazení a chřipky jsou obdobné, u druhé jmenované ale závažnější. Mezi ně patří celková zchvácenost a také vysoké horečky – 38 až 40 stupňů Celsia. Pacienti také trpí bolestmi svalů nebo kloubů. Jedinou prevencí jak se chřipce vyhnout je očkování.
video
O chřipce hovoří praktický lékař Vladimír Marek
„Každoročně v České republice umírá na chřipku kolem dvou čtyř tisíc pacientů, což není úplně malé číslo. Léčba chřipky je velmi omezená. Antibiotika u chřipky nezabírají, takže je to vlastně jediná prevence,“ upozornil Marek.
Pro účinnou ochranu stačí jedna injekce a imunita, kterou si pomocí ní člověk vybuduje, trvá asi 12 měsíců. „Chvíli trvá, než imunita nastoupí. Nyní je vhodná doba pro očkování, kdyby epidemie začala dříve, tak by vakcína v prosinci už nemusela fungovat,“ vysvětlil praktický lékař.
Očkovat by se lidé měli nechat každý rok
Vakcína je pro lidi starší 65 let a pro chronicky nemocné zdarma. Ostatní za ni zaplatí částku v řádu několika stovek korun. Na očkování přispívají některé zdravotní pojišťovny, každá z nich ale jinou částkou. „Zatím je zájem malý. Řádově jsou to zatím desítky pacientů, za rok je to zhruba 150 lidí,“ uzavřel Marek.
Podle něj počet zájemců o očkování neroste, ale stagnuje. Protože vybudovaná imunita vydrží jen 12 měsíců a také proto, že virus neustále mutuje, tak lékaři doporučují přeočkování každý rok na začátku podzimu.
Blíží se začátek rizikového období virových onemocnění. Podle hygieniků je tak nyní nejvhodnější doba se nechat očkovat proti chřipce. Chřipková epidemie totiž obvykle propuká na přelomu roku a očkování v pozdějších měsících by už nemuselo fungovat. Na vakcíny přispívají některé zdravotní pojišťovny a lidem starším 65 let je proplácejí úplně.
V Těšeticích na Znojemsku očekávali velkou úrodu. „Sad je v kondici, takže bychom na něm čekali 15 až 20 tun meruněk po hektaru, což je vysoko nad republikovým průměrem. Ten je okolo sedmi osmi tun na hektar,“ popsal plánovanou úrodu ředitel firmy Pomona Těšetice Ivo Pokorný.
Nakonec ale do sadu nezamířili ani brigádníci. Zaměstnanci firmy totiž zvládli sklidit sami. „Dosáhli jsme jen 5 procent úrody,“ vysvětlil Pokorný. U broskví je podle něj úroda ještě horší. „U višní jsme těsně pod hranicí 50 procent. U jablek je brzo hovořit, ale na 50 procent se nedostaneme,“ doplnil.
video
Ivo Pokorný komentuje malou úrodu ovoce
Ztráty v tržbách jsou pro ně okolo 20 milionů. O kompenzaci tak společnost rozhodně žádat bude. „To zmrznutí bylo bohužel fatální. Nedostaneme tolik, ale příspěvek nám pomůže, řeší se jím mimořádná událost, aby bylo možné zachovat výrobu,“ uzavřel Pokorný.
Ministerstvo vyplatí 133 milionů korun
Kvůli žádosti musí shromáždit potřebnou dokumentaci, kterou prokáže, o jakou část tržby letos přišel. K tomu potřebuje doložit zisky za poslední tři roky. Pokud prokáže, že přišel o více než 50 procent tržeb ve vztahu k průměru za poslední tři roky, bude mít nárok na kompenzaci škod.
V tomto případě dostanou od ministerstva zemědělství vyplaceno až 15 procent nákladů na pěstování. Pokud ale doloží, že jejich ztráty byly ještě vyšší, vyplatí jim ministerstvo zemědělství mimořádně až čtvrtinu celkových nákladů. Na kompenzaci je vyčleněno 133 milionů korun.
Obvykle se na jihu Moravy sklízí meruněk vysoko nad jedním tisícem tun. Letos se však podařilo sklidit jen 400 tun. Mráz zničil nejen je, ale také broskve z asi 70 procent, vinnou révu pak z 30 procent. Nejvíce škod napáchal právě na Znojemsku.
Vinaři se mohou proti mrazu pojistit
Na rozdíl od ovocnářů se ale vinaři mohou proti mrazu pojistit. Na pojištění jim přispívá stát 25 až 50 procent, a proto nemají nárok na náhradu škod. Podle svazu vinařů je v Česku pojištěných asi 40 procent vinic. Pojišťovny tak letos počítají s uhrazením škod za 120 milionů korun, zatímco vloni zaplatily pouze jednotky milionů.
Zářijové počasí naopak není pohromou pro hrozny, z nichž se lisují pozdní sběry a které se sklízí na přelomu září a října kvůli vyšší cukernatosti.
Letošní úroda ovoce byla malá. Ovocnáři na jihu Moravy tak sčítají škody a čekají na kompenzaci. Tu jim poskytne ministerstvo zemědělství, které nyní připravuje jasná pravidla pro ty, kdo o ni budou moci žádat. Jisté zatím je, že nárok na ni budou mít ti, kteří přišli o více než 50 procent svých tržeb. Naopak vinaři se žádné kompenzace nedočkají, proti mrazu se totiž mohou pojistit.
Namísto klidného bydlení v novostavbě hned u lesa řeší obyvatelé Zeleného údolí už pátý rok spor o pozemky pod svými domovy. V domech bydlí asi 1500 lidí, kteří žijí od roku 2012 v nejistotě, co bude dál s jejich byty. Sami ale říkají, že mají naději. Nejvyšší soud jim totiž v dubnu přiznal vlastnické právo k pozemkům.
Druhá skupina možných poškozených jsou členové Lidového bytového družstva Praha 4. Jeho vedení totiž podle obžaloby prodalo pozemky pod cenou. Celkem 18,5 milionu byla částka pro kupující firmu GV Reality, hodnota pozemků ale byla podle znalců výrazně vyšší – 86 milionů. Škodu tak policie vyčíslila na 68 milionů.
Čtveřice družstevníků v roce 2012 proto podala trestní oznámení na dva členy vedení. Předsedu Přemysla Šímu kritizují za to, jak na schůzích nakládá s plnými mocemi nepřítomných.
„Jsou tam členové představenstva, právě kontrolní komise, kteří disponují plnou mocí člena LBD. A když se to dá potom proti sobě, tak nás je míň… Musíte si uvědomit, že ti lidé, který tam chodí, tak jsou třeba osmdesátiletý družstevníci,“ říká člen družstva Petr Nezhyba.
Obžalovaný Přemysl Šíma je předsedou družstva 15 let. Ke svému obvinění se veřejně nevyjadřuje. O tom, jestli porušil povinnost při správě cizího majetku, rozhodne soud, který začne 29. září.
Předseda Lidového bytového družstva Praha 4 Přemysl Šíma čelí obžalobě, kterou na něj podalo státní zastupitelství. Podle něj Šíma zastavené parcely v pražském Zeleném údolí pod cenou převedl na další firmu. Ta je pak nájemníkům nutila výrazně dráž a hrozila i zbouráním nemovitostí.
Nové chodníky, opravené cesty nebo třeba dětské hřiště a sportoviště mohou lidem ze Svobody závidět snad všechna města v okolí. Jen za poslední tři roky investovala radnice, aby si obyvatele udržela, skoro sedmdesát milionů. Většinu díky dotacím.
Multifunkční hřiště například stálo radnici 1850 korun. Zbytek do dvou milionů zaplatily dotace. Ty se město snaží získat i na opravu hřbitova, obnovu veřejné zeleně nebo na opravu hasičárny.
„Když už lidem nemůžeme připravit pracovní příležitosti, snažíme se udělat přívětivé prostředí,“ říká starosta Jiří Špetla (Nová Svoboda). Městu se úsilí vyplácí. Zatímco okolní obce například bojují o každé dítě, v místní školce je musejí naopak odmítat.
Povodeň před třemi lety místní neodradila
Hlavním lákadlem je ale dostupné bydlení. Parcely s výhledem na hory prodává město za desetinu toho, co stojí pozemek v sousední Peci. Starosta cenu orientačně odhadl na 400 korun za metr: „Snažíme se sem dostat lidi, kteří zde budou bydlet, vychovávat děti, budou tu mít trvalé bydliště a přispějí k rozvoji obce.“
Před třemi lety to přitom vypadalo, že z města všichni odejdou. Svobodu smetla povodeň, po cestách se valily potoky, zahrady pokryla metrová vrstva bahna a kamení. Místní to ale nevzdali.
Krkonošská Svoboda nad Úpou přišla na způsob, jak zabránit úbytku obyvatel z pohraničí. Ročně ji to sice stojí desítky milionů korun, většina peněz jde ale z evropských dotací. V jejich čerpání patří město se dvěma tisíci obyvatel mezi nejúspěšnější v Česku.
Své rozhodnutí ÚS odůvodnil tím, že exekutor nemůže být stavěn na stejnou úroveň jako ostatní věřitelé. A také tím, že si v tomto případě konkurují exekuční a insolvenční zákon. „Jak exekutor, tak insolvenční správce vykonávají stejnou nebo obdobnou činnost, jejímž smyslem je vymoci prostředky, aby byli uspokojeni věřitelé. Pokud se to povede i v exekučním řízení, pak není důvod, proč by neměl dostat zaplaceno,“ uvedl soudce zpravodaj Jaromír Jirsa.
Případ se týká exekučního řízení vedeného Vránou proti dvěma lidem, kteří na sebe po tři roky podávaly insolvenční návrh. Když nakonec uspěly, byla už připravená dražba bytu. Podle soudce zpravodaje exekutor Vrána postupoval ve prospěch věřitelů. Kdyby dražbu zrušil, když se dlužníci dostali do insolvence, šel by proti zájmu věřitelů.
video
Soudce zpravodaj o odměnách pro exekutory
Nejvyšší soud si vyložil zákon svévolně
Vrána si po provedené dražbě odečetl odměnu a náklady a zbytek odevzdal insolvenčnímu správci. Ten se ale soudně domáhal celkového výtěžku z dražby. Podle Jirsy je stanoveno, že je povinen vydat správci výtěžek exekuce po odečtení nákladů exekuce. Jenže toto ustanovení podle soudce zpravodaje vyložil NS jinak. „V zásadě v rozporu s textem zákona tak ÚS dospěl k názoru, že je třeba zasáhnout a takové rozhodnutí zrušil,“ dodal Jirsa.
Soudce zpravodaj také upozornil na to, že Nejvyšší soud své rozhodnutí zařadil do sbírky, která se používá jako pramen závazných právních názorů. „Věřím, že dnešní nález postaví rozpory při souběžném exekučním a insolvenčním řízení do nového světla,“ dodal Jirsa. Problém by podle něj mohl vyřešit jeden procesní předpis, který by takový souběh řízení upravoval.
Tomáš Vrána dříve vedl Exekutorský úřad v Přerově. Nyní stojí v jeho čele Lukáš Jícha, který Vránu letos v březnu obvinil ze zpronevěry zhruba 3,4 milionu korun a podal kvůli tomu trestní oznámení.
Exekutor jako prodloužená ruka státu má být podle Ústavního soudu (ÚS) odměněn za provedenou dražbu. Tímto rozhodnutím tak zrušil rozsudky ostravského krajského soudu a Nejvyššího soudu, které nakázaly přerovskému exekutorovi Tomáši Vránovi dát celý výtěžek dražby insolvenčnímu správci.
Jan Kubiš se věnuje pěstování bylinek už téměř 25 let. Na svém poli v Hroznové Lhotě dříve pěstoval měsíček, šalvěj, meduňku i chrpu. „Teď už máme jen růže, protože je víceletá. Výhledově bychom chtěli ještě šalvěj a meduňku, protože je umíme zpracovat,“ okomentoval současnou situaci pěstitel.
Měsíček na svém pozemku má například Vít Janíček. Šíří se mu polem máty z loňské výsadby. „Začal jsem se pěstování bylinek věnovat před dvaceti lety. Nejdůležitější je sušení, se kterým je hlavní problém, aby se to nezapařilo a mělo to krásnou barvu,“ vyjmenoval nástrahy pěstování Janíček.
video
Nedostatek pěstitelů bylin
Tři čtvrtiny produktů putují do zahraničí
Nejen jeho usušená máta nebo šalvěj, ale bylinky i některých dalších pěstitelů končí v největší výrobně čajů v Čejkovicích. „Ve skladu máme zhruba 150 druhů bylin. Ročně nám tu projde asi 300 tun, které zpracujeme a jedna třetina pochází od bio pěstitelů z Česka. Zbytek je z celého světa také z ekologického zemědělství,“ vysvětlil zakladatel firmy Sonnetor Tomáš Mitáček.
Dodal, že důvodem dovozu některých bylin je také to, že v českých klimatických podmínkách nerostou a zdejší pěstitelé je tak nemohou vypěstovat. „Zpracováváme téměř 600 druhů různých směsí, které potom dáváme do různých produktů. V loňském roce jsme z nich 75 procent vyvezli,“ popsal vývoj exportu bylinkových čajů jednatel společnosti Josef Dvořáček.
Celá čtvrtina vyrobených čajů tak zůstává v Česku. „Ten rostoucí podíl bylinkových čajů na českém trhu je poslední dobou extrémní, je daný především zájmem mladých lidí o zdravý životní styl,“ dodal Dvořáček. Podle něj český trh v prodeji bylinkových čajů a koření stoupá mnohem více než evropský trh. Ještě před 25 lety tady ročně vyrobili 3 tuny čaje, nyní je množství stonásobné.
Spotřeba bylinek v Česku roste. Největší výrobna bylinkových čajů v Čejkovicích každý rok prodá produktů o 30 procent více než v předchozím roce. Výrobcům ale chybí čeští pěstitelé. Jen třetina bylinek, které čejkovická firma zpracuje, pochází z domácí produkce.
Některým žádostem státní podnik Diamo nevyhověl. „Nesplňovaly totiž podmínky dané ministerstvem práce a sociálních věcí,“ zjistila redaktorka České televize Pavla Daňková. Jednalo se celkem o pět případů, ve kterých byli žadatelé o příspěvek neúspěšní.
Na příspěvek mají nárok horníci, kteří odcházejí z šachty po domluvě nebo dostanou výpověď z důvodu reorganizace. Ti, kteří z práce odejdou dobrovolně, na peníze nedosáhnou. Výše příspěvku, která dosahuje sedmi nebo osmi tisíc korun měsíčně, se odvíjí podle toho, zda byli zaměstnáni v dole, nebo na povrchu.
video
Horníci žádají o příspěvek
Zdroj: ČT24
„Záleží také na tom, jak dlouho horníci v dole pracovali a v jaké rizikové skupině jsou,“ dodala Pavla Daňková s tím, že mechanismus vyplácení příspěvku vychází ze stejného principu, který byl v minulosti použit v souvislosti například s restrukturalizací a útlumem hnědouhelného hornictví či reformami v ocelářském průmyslu.
V Diamu, které proplácení příspěvků zastřešuje, už kvůli zvýšené agendě přijali navíc i jednu pracovnici, ten největší nápor očekávají ale v dalších měsících. Záležet přitom bude na situaci ve společnosti OKD, která prochází restrukturalizací.
Příspěvky pro propuštěné zaměstnance společnosti OKD už vláda schválila v květnu. Minimální doba jejich vyplácení činí tři měsíce, maximální až pět let.
Příspěvek je hrazen ze státního rozpočtu prostřednictvím podniku Diamo. „Jsme na to připraveni, máme potřebné zkušenosti i zázemí. Sociální centrum, které vyplácí příspěvky horníkům, u nás funguje. Nebude tedy nutné vytvářet nové organizační struktury,“ uvedl ředitel společnosti Tomáš Rychtařík.
Už na 150 horníků si zažádalo o příspěvek ve výši sedmi až osmi tisíc korun měsíčně. Pro propuštěné zaměstnance černouhelné společnosti OKD ho schválila vláda. Částka má pomoci kompenzovat jejich sociální situaci. Uspělo 124 z nich.
„Součástí nákladu je i deset servisních kufrů. Na místo určení, do Gunjuru v Gambii, dorazí kola za měsíc,“ zjistila redaktorka České televize Markéta Radová. Podzimní misi předcházelo třídění a oprava kol vězni v Heřmanickém nápravném zařízení. Na renovaci některých kol se podíleli i další lidé díky podpoře z Úřadu práce
video
Kola pro Afriku
Zdroj: ČT24
Kola, která se na podzim dostanou do Gambie, budou určena pro dalších 400 školáků. „V Gambii totiž zůstala ještě nerozdělená kola z jarní mise,“ uvedli organizátoři akce. Kromě nich obsahuje nákladní kontejner také přes 100 ručně šitých batohů pro děti od dobrovolných švadlenek. Děti v nich najdou pastelky od dárců z Ostravy, Plzně a Nového Jičína.
Darovaná kola neputují přímo do rodin, ale do škol, které je rozdělují následně dětem. Hlavní kritérium pro obdržení kola je vzdálenost domova od školy – musí být větší než tři kilometry.
O bicykly se v partnerských školách starají mechanici. „Mají zde zázemí pro svou práci, z projektu obdrží servisní kufry s cyklonářadím a pravidelně také náhradní díly. Každý školní mechanik prochází vzděláváním. Tento postup podporuje kvalitu projektu a je pro něj naprosto zásadní,“ dodali zástupci obecně prospěšné společnosti s tím, že jedna taková mise stojí kolem 300 tisíc korun.
Projekt Kola pro Afriku začali dva mladí muži v Ostravě v roce 2012, koncept převzali z Británie. Inspirací se staly charitativní organizace Jole Rider a hnutí Bicycles for Humanity i osobní zkušenosti zakladatelů českého projektu. Jejím posláním je umožnit dětem v Africe cestu ke vzdělání.
V úterý se na cestu do Afriky vydá na 400 bicyklů. Vypraví je obecně prospěšná společnost Kola pro Afriku, která je s pomocí široké veřejnosti sbírala přes půl roku. Žákům v západní Gambii pomohou rychleji dostat se do školy.
„Josef Jirout má sám s alergiemi a astmatem potíže. Teď se zhoršil zdravotní stav i jeho oběma synům,“ popsala redaktorka České televize Jana Doleželová. A větší zájem pacientů o služby potvrzují v tomto období i alergologové. „Denně máme 3–5 nových případů. Musíme se přitom postarat i o ty stávající pacienty. Za měsíc je jich kolem pěti set a přibývají mladší klienti,“ uvedla ostravská alergoložka Daniela Žiaková.
video
Alergiky trápí pyl ambrózie
Zdroj: ČT24
Dominantním alergenem je na podzim pyl ambrozie, který bude mít vliv na citlivé osoby při tomto teplém počasí až do začátku října. A pokračuje i sezona podzimních plísní a roztočů.
„V rodinách alergiků by se tak automaticky měla zavést protiprachová opatření,“ zjistila Jana Doleželová. Nevyléčená alergická rýma, zejména ta, která je provázená ucpaným nosem, může vést u některých citlivých jedinců až k astmatu, dodala Žiaková. Zvláště nebezpečné je to podle odborníků u malých dětí. Ty totiž ještě nemají plně vyvinutý imunitní systém.
Na vině znečištěné prostředí
Za spouštění alergických reakcí může podle expertů také špatné životní prostředí. Právě Moravskoslezský kraj patří z hlediska vypouštěných škodlivin stále k nejpostiženějším v zemi, uvedl ředitel Krajské správy Českého statistického úřadu v Ostravě Jaromír Kartous, i když v regionu podle něj rostou investice do ekologických opatření.
Navzdory ekologickým investicím ale kraj v případě emisí základních znečišťujících látek do ovzduší zůstává jedním z nejpostiženějších. Podobně zatíženými jsou Ústecký kraj a hlavní město Praha.
„Pozitivem zůstává postupné snižování emisí a v případě tuhých látek přibližování se republikovému průměru, přesto jsou krajské hodnoty v případě měrných emisí oxidu siřičitého a oxidu dusíku na dvojnásobku republikového průměru a v případě oxidu uhelnatého dokonce na 4,5násobku,“ uvedl Kartous.
Ze zjištění statistiků ale zároveň vyplývá, že právě průmysl, který se na znečištění podílí, zůstává pro kraj důležitým odvětvím. „Moravskoslezský kraj byl vždy průmyslovým krajem a přes významnou restrukturalizaci je v tomto směru nadále produktivní. Tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy na jednoho zaměstnance dosahují čtvrté nejvyšší úrovně za krajem Středočeským, Ústeckým a Pardubickým,“ uvedl Kartous. Od roku 2010 kraj v tomto ukazateli trvale překonává celostátní trend.
Alergie trápí děti a dospělé i na podzim. Organismus tak nejvíce zatěžují roztoči, plísně a alergeny zvířat. Nyní i pyl ambrozie. Za posledních deset let se alergie zařadily mezi běžné civilizační choroby a podle statistik jimi trpí téměř každý druhý Čech. A například i Josef Jirout, který přišel na pravidelnou kontrolu se svými syny. Odborníci radí, aby se příznaky alergií nepodceňovaly. Onemocnění může skončit i astmatickým záchvatem.
Původní text a málo známé Shakespearovy sonety podbarvené moderní hudbou museli herci během jediné zkoušky secvičit ve zcela neznámém prostředí. Porty například nahradila přirozená akustika a jako kulisa posloužilo i letadlo odstavené v hale.
Zakomponovat do hry museli divadelníci i zranění Ofélie, její představitelka Lucie Jagerčíková totiž musela hrát s ortézou a berlemi. „Tím, že člověk něco vymýšlí a snaží se na prostředí zareagovat, je vše mnohem autentičtější,“ ocenil netradiční jeviště představitel Hamleta Ján Slezák.
Premiéra v třebíčské tovární hale ale byla zároveň i derniérou, jak bývá u této inscenace zvykem. Příště se zpívající Hamlet představí zase v jiném prostředí.
Bývalá Baťova továrna na boty se proměnila v divadelní sál. Soubor pod vedením herečky a režisérky Jany Janěkové pro prostor opuštěné třebíčské Boroviny netradičním způsobem připravil Shakespearovu klasiku. Z Hamleta se stal muzikál.
Secvičit operu Leoše Janáčka vyprávějící tragický příběh o nešťastné lásce na dřevěných paletách a v čtyřcentimetrové hloubce nebyl rozmar režiséra Roberta Carsena. V obdobné podobě se Káťa Kabanová s ostatními postavami objevila už v Antverpách nebo Madridu. Využití bazénu je pro scénu příznačné, Káťa žije na řece Volze v malém ruském městě.
Dostat vodu na jeviště pomáhali divadelním technikům profesionální bazenáři. Pomocí čerpadel na něj museli nahnat z nádrží pod pódiem 15 kubíků vody. „Patnáct metrů pod jevištěm jsou nádrže, kde je voda ohřívaná a chemicky upravovaná, pak je čerpadly vyhnána nahoru a pak zas dolů, tak ji udržujeme teplou a čistou během představení i po něm,“ vysvětlila výtvarnice Marie Blažková.
video
Káťa Kabanová je pro herce a tanečníky výzvou
Herci dávají pozor, aby neuklouzli
Bazén je na jevišti po celou dobu opery. Kvůli tomu, že je voda ohřívaná, tak se během představení vypařuje a denně se do nádrží musí dočerpat zhruba 500 litrů vody. Na začátku představení má voda okolo 25 stupňů Celsia. „Než dojde na třetí dějství, tak už samozřejmě trochu vychladne,“ okomentovala teplotu vody představitelka Káti Pavla Vykopalová.
Ve vodě se pohybuje často, protože Káťa pobíhá po paletách bosa. „Běhám po deskách, které jsou mokré, takže musím dávat pozor, aby mi to neuklouzlo,“ dodala Vykopalová. Vyhnout se pádu do vody se snaží i představitel Borise Magnus Vigilius. „Já ve vodě nejsem vůbec, ale snažím se balancovat na dřevěných deskách. Ale akusticky je to velké plus, protože voda nese hlas, a navíc je to nádherné,“ okomentoval podobu jeviště Vigilius.
Janáčkova opera zazní na zahájení festivalu, který začíná 7. října. Na rozdíl od inscenací v jiných divadlech nemá Káťa Kabanová pódium jen pro sebe, ale musí se dělit s jinými představeními. Když nebude na programu, bude 15 kubíků vody čekat 15 metrů pod jevištěm na další vystoupení.
Zpěv, tanec a brouzdání mělkým bazénem. Představení Káťa Kabanová, které zahájí letošní ročník festivalu Janáček Brno, se odehrává na opravdu netradičním pódiu. Klasické divadelní jeviště diváci nespatří ani na chvíli, místo toho jim herci a tanečníci představí příběh v obřím bazénu.
