Padesát za hodinu. Takový je výsledek sběru klíšťat, takzvaného vlajkování, v okolí brněnské přehrady. Podobný výsledek zaznamenali minulý týden pracovníci Masarykovy univerzity i v Brně Pisárkách. Alena Žákovská se věnuje výzkumu klíšťat už 20 let. „Ten počet je podle nás největší, co jsme kdy nasbírali,“ říká.
Sebraná klíšťata míří do laboratoře pod mikroskop
Alena Žákovská z oddělení fyziologie živočichů a imunologie se zabývá klíšťaty už dvacet let
Biologové pod mikroskopem zkoumají, jestli střeva klíšťat neobsahují nebezpečnou bakterii, která způsobuje onemocnění boreliózou. A právě výzkumníci z Masarykovy univerzity objevili jejich nový kmen, borelia spilmani.
Omar Šerý z ústavu biochemie Masarykovy univerzity popisuje výzkum
Vedle boreliózy způsobují klíšťata i onemocnění klíšťovou encefalitidou. Česká republika je ve výskytu tohoto onemocnění na prvním místě v Evropě. Vakcína proti borelióze je zatím ve vývoji. Naopak očkování proti encefalitidě existuje a je podle lékařů důležité. V proočkovanosti obyvatel Česká republika za ostatními zeměmi Evropy pokulhává.
Aktivitu klíšťat sleduje také Český hydrometeorologický ústav - v období od dubna do října vydává předpověď pro jejich aktivitu.
Podle odborníků je nejdůležitější ochranou před klíšťaty prevence. Doporučují do lesa chodit ve světlém oblečení, na kterém je klíště viditelnější, a po návratu se pečlivě prohlédnout. Podle nejnovějších studií totiž stačí 3 hodiny, aby klíště stihlo člověka nakazit.
Sezona klíšťat začala dřív než obvykle. Na jižní Moravě je letos jejich výskyt rekordní. Vědci z Masarykovy univerzity u nich navíc objevili nový, v Česku zatím blíže nepopsaný, druh bakterie, která způsobuje boreliózu.
