Bez podpory rodiny se mladí lidé mohou dostat do tíživé situace velmi rychle. Příkladem je Kateřina. V hodonínském dětském domově žila 12 let. Rodiče, které neměla, jí nahradili tety a strýcové. V dospělosti odešla k příteli a otěhotněla. „Přítel si našel jinou a já neměla kam jít,“ říká Kateřina. Sama s ročním dítětem a zhruba čtyřmi tisíci korunami, se kterými měla vyžít, se vrátila pro pomoc zpět do dětského domova. Tam ji nakonec zaměstnali jako uklízečku. „Naše možnosti ale jsou omezené,“ říká Vlastimil Kluďák, zastupující ředitel Dětského domova Hodonín. V domově se snaží děti připravit na to, aby se později o sebe uměly postarat třeba tak, že si chystají jídlo samy.
Podle průzkumu organizace Mimo domov mladí lidé, kteří opouštějí dětské domovy, neumějí navazovat nové vztahy, jsou příliš fixovaní na vychovatelky. Po opuštění dětského domova si neumějí zjistit základní informace pro běžný život, jako je třeba fungování úřadů. Dál pociťují systémové znevýhodnění. Hlavně v oblasti vzdělávání. Jako konkrétní problémy po opuštění bran dětského domova se děti nejčastěji obávají nalezení práce nebo bytu, finančních problémů a bojí se i samoty nebo ztráty přátel. „ Až 30 procent mladých lidí z dětských domovů končí na ulici,“ říká Ladislav Ptáček, vedoucí oddělení sociální prevence a pomoci brněnského magistrátu.
V Brně začal nedávno vznikat nový projekt Symbios. Ten by měl pomoci problémy mladých lidí z dětských domovů řešit. Jeho podstatou je společné bydlení s vysokoškoláky. Inspiraci našli jeho autoři ve Vídni.
Z dětských domovů odchází každý rok kolem tisícovky mladých lidí. Podle průzkumu organizace Mimo domov tito lidé často neumějí navazovat nové vztahy, zjistit si základní informace pro běžný život, najít si práci a bydlení.
