„Manželka zjistila, že ve spánku přestávám dýchat. Počítala do třiceti a pak jsem zalapal po dechu a zase začal. Trvalo to asi čtyři roky a pak jsme zjistili, že by z toho mohl být i infarkt,“ začal vyprávět svůj příběh dvaasedmdesátiletý Jaroslav Chytka. Až poté šel na vyšetření.
Na pokoji plném přístrojů strávil jednu noc. Lékaři ve vedlejší místnosti na grafu pozorovali, jak spí. „Je to pacient, který má docela těžkou poruchu. Když nedýchá, tak se jeho mozek, srdce a ostatní orgány nedostatečně okysličují. Takto nemocní pak mají vyšší možnost onemocnění, jako je vysoký tlak, srdeční selhání, ale i mozková příhoda,“ vysvětlil vedoucí spánkové laboratoře ve Fakultní nemocnici u svaté Anny Ondřej Ludka.
Spánková apnoe škodí v noci i ve dne
Dodal, že porucha je pro pacienta nebezpečná i ve dne. Usínají totiž při monotónních činnostech. Zatímco Jaroslav Chytka usnul vždy odpoledne u televize, jiní mohou usnout například při řízení auta. Kromě něj laboratoří projde ročně zhruba osm set lidí. Celá třetina z nich, pokud dodržuje léčbu, se problémů se spánkem zbaví.
Ne všichni se ale na vyšetření dostali. Třeba klienty zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra museli odmítat. Nebyla podepsaná smlouva. Nyní se ale situace obrátila. „Opakovaně jsme posoudili rozšíření smlouvy o poskytování péče a rozhodli se, že smlouvu uzavřeme. Návrh jsme poslali a čekáme na podpis,“ okomentovala změnu mluvčí pojišťovny Hana Kadlečková.
Poruchami spánku trpí nejen v Česku, ale i ve světě čím dál víc lidí. Nejčastější příčinou je jeho nedostatek. Lékaři opakovaně radí – člověk musí spát minimálně šest hodin denně.
Přes den únava, v noci chrápání. Takzvanou spánkovou apnoe trpí zhruba desetina populace. Poruchu spánku mohou objevit odborníci ve spánkové laboratoři. Na takové vyšetření se ale čeká až půl roku. Jen v Brně – v nejmodernější laboratoři v Česku – jsou čekací lhůty kratší. Důvod? Některé pojišťovny váhají s podepsáním smluv.
