Filipovi, který se snaží hláskovat vybrané slovo, pomáhá Kateřina Čecháčková rychleji zvládnout učivo. Bez ní by Filipova výuka byla na běžné základní škole mnohem složitější, ne-li nemožná.
Některé ze škol ale mají výhrady k tomu, jak je řešeno financování asistentů, kteří se starají o znevýhodněné děti. „U nás jsem zatím podporu nepocítil, protože děti, které máme, jsou vzdělávány podle vyšetření, která proběhla do 1. 9. Jedou tedy podle starých vzdělávacích programů,“ uvedl Libor Novotný, ředitel ZŠ Nádražní, Ostrava.
Protože pro většinu žáků platí dosavadní posudky z pedagogických poraden a nové budou zhotoveny o řadu měsíců později, dostávají školy na speciální asistenty peníze podle starých pravidel. Může se tak stát, že ve vybraných třídách asistenti chybějí kvůli nedostatku financí.
Ministerstvo školství s tím ale nesouhlasí. Podle jeho mluvčí Jarmily Balážové poskytl stát školám možnost znevýhodněné děti učit. „Dali jsme jim finance i metodickou pomoc,“ sdělila.
Každý žák se speciálními potřebami tak má postupem času dostat podporu, jakou potřebuje. Se zvládnutím nejrůznějších potíží pomohou například asistenti, tablet nebo učebnice v Braillově písmu.
Experti se snaží s inkluzí pomoci
O začleňování se v pondělí bavili i odborníci v Ostravě, a to v rámci celorepublikového týdne věnovaného právě inkluzi. S integrací dětí do běžných škol má v Česku zkušenost zhruba 3200 škol. V běžných základních školách se vzdělává téměř 52 tisíc dětí s postižením, z toho téměř 46 tisíc formou individuální integrace.
Od nového školního roku musí základní školy přijímat do běžných tříd i děti se zdravotním či sociálním znevýhodněním. Patří mezi ně rovněž devítiletý Filip, který využívá služeb asistentky pedagoga Kateřiny Čecháčkové. „Začlenění je pro tyto děti dobré. Jsou motivované,“ popisuje své zkušenosti. Některé ze škol ale upozorňují na problémy, které souvisí hlavně s financováním inkluze.