Naděje i strach cloumají oběma hrdinkami, jež touží rozluštit záhady. A nakonec se musí vyrovnat s děsivým poznáním. „Zobrazit psychoanalytický proces vně lidí na jevišti je extrémně složité. Snažím se to neilustrovat, ale zároveň z toho nedělat příběh, který by byl zcela v podvědomí,“ uvedl režisér David Radok.
Právě motiv niternosti mají obě inscenace společné. V první hře jej prožívá Judith, jež přichází do Modrovousova hradu poté, co opustila rodinu a snoubence. Mezi temnými zdmi se pak snaží přimět čaroděje, aby otevřel sedm zamčených dveří. Na jevišti ale žádné dveře nejsou a neexistuje vlastně ani hrad. Ten pouze představuje Modrovousovu duši.
„Nemůžete přijít a mít předpojatý úsudky o tom, co uvidíte. Musíte se otevřít jednak sluchově, jednak vjemově, protože jinak tak můžete sledovat jen velice zjednodušený všeobecný příběh,“ dodal režisér. Co se děje na jevišti i ve vnitru postav totiž napovídají i barvy a zvuky.
Divadlo plánuje pouze tři reprízy
Druhý příběh zase vypráví o ženě, jež se při čekání na milence vypořádává se svými halucinacemi. „Je uvězněná se svými myšlenkami a vzpomínkami na milence, který nepřišel,“ vysvětlila operní pěvkyně Katarina Karnéus.
Podle představitelky hlavní role jde o jednu z nejtěžších oper současnosti. „Má jen půl hodiny, ale trvalo mi rok, než jsem se ji naučila. Orchestr totiž hraje něco úplně jiného, než já zpívám,“ dodala Karnéus. Operu totiž zpívá celou sama, její milý je němý.
Premiéru uvidí diváci v sobotu 15. října, v rámci festivalu Janáček Brno. Po ní divadlo plánuje jen tři reprízy.
Operní thriller Modrovousův hrad od světoznámého maďarského skladatele Bély Bártoka a vzápětí německá jednoaktová opera Očekávání. Taková je nabídka dalšího premiérového večera Národního divadla Brno, který nachystala na letošní říjen. Vznikaly nezávisle na sobě i v jiné době, přesto jsou si obě hry něčím podobné. Pojí je touha hlavních hrdinek poznat tajemství, jež mají zůstat skryta.