Výstavu, která vzdává poctu jí a jejímu manželovi, zahájila Věra Říčařová ukázkou ze hry Piškardendulá. „Je to improvizace. Hrajeme ji různě a je určená zejména dospělým, protože nám ta doba přišla smutná a bez fantazie,“ okomentovala vznik inscence Říčařová. Hra totiž byla uvedena v roce 1977, kdy byla podepsána Charta 77.
„Nebyla tam žádná veřejná komplikace. Řekli jsme, že tam tancuje tanečnice, ale jak tancuje, jsme už nenapsali. A ona netancovala zcela normálně. Třeba byla smutná nebo divoká, podle toho, jak různě nám bylo a diváci nás četli,“ vysvětlila.
Kurátor výstavy hovoří o hře Enšpígl
Na výstavě tak nejsou pouze loutky z milých představení pro děti. K vidění jsou i loutky z inscenace Krysařova píšťala nebo kompletní dekorace ve hře Enšpígl. „Inscenace patří k nejvýznamnějším od Františka Vítka a Věry Říčařové. Herecky se na ní podílel i Matěj Kopecký, který byl v 6. generaci přímý potomek Matěje Kopeckého, kterého známe z učebnic,“ popsal hru kurátor výstavy Jaroslav Blecha.
Dílo je podle něj charakteristické právě svou scénografií, která je k vidění v Dietrichsteinském paláci až do 30. dubna. „František Vítek se rozhodl pojmout scénu velmi surově, je plná reliéfů s výjevy, v inscenaci vystupují také mechanické loutky,“ dodal Blecha.
Vítkovi jsou legendy českého loutkářství
Dodal, že manželé Vítkovi patří k legendám českého loutkového divadla. „Působili v Královehradeckém divadle Drak, František Vítek ale začínal v brněnské Radosti. Oba dva je zde představujeme zejména jako výtvarníky a scénografy,“ vysvětlil kurátor.
Pro brněnskou výstavu zapůjčilo loutky právě chrudimské muzeum, divadla Radost a Drak i sami manželé Vítkovi. S nimi se návštěvníci mohou setkat i v rámci doprovodného programu, během něhož proběhne beseda s oběma umělci společně s promítáním dobových dokumentů. Expozici doplňují repliky nedochovaných scén, fotografie a plakáty.
Jeden život. Název expozice vzdávající hold legendám loutkového divadla – Františku Vítkovi a Věře Vítkové Říčařové přesně vystihuje, co jejího návštěvníka čeká. Moravské zemské muzeum totiž připravilo výstavu zachycující celoživotní tvorbu obou umělců. K vidění jsou nejen stovky loutek, ale také repliky nedochovaných scén anebo jedinečné fotografie.