Svérázná pevnost vznikla ve vrcholném středověku na sedmi mohutných pískovcových blocích nedaleko Mnichova Hradiště. Vlastní hrad ve výšce nad okolní krajinou byl převážně ze dřeva, pospojovaný dřevěnými mosty a ochozy.
Do dnešních dnů se z pevnosti, jež nabízí působivé výhledy na české Pojizeří, zachovaly světničky – místnosti různých funkcí a velikostí vytesané do skalního masivu, přičemž za nejcennější bývá označovaná světnice s kamenným oltářem.
Na skalní hrad nyní zaměřili svou pozornost i archeologové a za pomoci dobrovolníků z řad studentů se snaží zdokumentovat zdejší nápisy a rytiny – a to jak od jeho obyvatel z řad husitů či Jednoty bratrské, tak od turistů, kteří začali romantickou zříceninu znovuobjevovat už na počátku devatenáctého století.
Nápisy v pískovci totiž ničí eroze a někdy, i nevědomky, také sami návštěvníci. Díky detailním záznamům z výzkumu se je ale do budoucna alespoň částečně podaří uchovat.
Vědecký archeologický tým zkoumá zříceninu skalního hradu Drábské světničky. Průzkum se zaměřuje na nápisy a rytiny, které do pískovcových skal vytvořili obyvatelé těžko dobytného sídla v uplynulých stoletích. Staré nápisy chce zachovat i pro další generace.