„V Nových Hamrech máme zhruba dvě mše svaté za rok, jedna je na pouť svatého Jana Nepomuckého, na kterou z místních nepřijde prakticky nikdo, a potom je tam krajanská mše svatá, na kterou přijedou krajani z Německa,“ uvádí děkan římskokatolické farnosti v Nejdku Jan Pražan s tím, že Hamerští nemají o římskokatolická kázání zájem.
Západočeská farnost proto svatostánek na dvanáct měsíců pronajala pravoslavné církvi. Vyznavači východního ritu totiž až dosud museli dojíždět do karlovarského kostela svatého Petra a Pavla, zdejší bohoslužby ovšem vedou ruští kněží a obřad probíhá ve staroslověnštině.
V Nových Hamrech se povedou bohoslužby v češtině, vždy jednou měsíčně a také na každý pravoslavný svátek. Krušnohorští věřící tím chtějí navázat na tradici, kterou v regionu po válce založil zdejší učitel a vladyka Simeon; mše vedl pro volyňské Čechy, kteří osídlovali vyprázdněné české pohraničí.
Krušnohorští pravoslavní si v Nových Hamrech pronajali od katolíků kostel svatého Jana Nepomuckého, který jim nově – s pomocí přenosného ikonostasu – slouží jako chrám svaté Ludmily. Podobná spolupráce obou církví je dosud spíše výjimečná, na Karlovarsku k ní přistoupili i proto, že se chrámu nedostává katolických věřících.