Žloutenkou se mohou lidé nakazit například v tramvajích či autobusech. Dopravní podnik své vozy pravidelně čistí. Od propuknutí epidemie žloutenky používají úklidoví pracovníci silnější dezinfekční prostředky. O vozy zvenku se postarají kartáče v mycí lince.
Tramvajové zastávky jsou na tom ale hůře. Sedačky a lavičky nikdo neumývá. „V majetku dopravního podniku nejsou zastávky, tudíž ani sedačky a lavičky. My se snažíme o údržbu automatů, ale ty nemyjeme samozřejmě každý den,“ vysvětluje mluvčí dopravního podniku Barbora Lukšová.
Úklidoví pracovníci pečlivě čistí tramvaje
Řidičům dopravní podnik slíbil i gely na ruce. Ještě je ale nemají. Naopak velkou láhev mají k dispozici všichni, kteří přijdou na radnici Brna-středu. Ať už k přepážce, nebo k počítači na internet. Město je totiž plné věcí, na které denně sahají stovky lidí a která tak často očistou neprocházejí. Třeba tlačítka na přechodu. „Ty čistíme současně s návěstidly. Ale protože jich máme po Brně tolik, tak ten interval vychází zhruba jednou za půl roku na jedno tlačítko,“ říká mluvčí Brněnských komunikací Vladimíra Navrátilová.
Brno řeší epidemii žloutenky
Čisté ruce jsou základem prevence
I přes všechna opatření ve městě hygienici stále nabádají, aby lidé dodržovali základní hygienické návyky a umývali si ruce teplou vodou a mýdlem vždy po použití WC a před konzumací každého jídla.
Žloutenka typu A se v Brně podle hygieniků rozšířila z komunity drogově závislých. „Od lidí, kteří se pohybovali ve squattech a podobně,“ uvedla epidemioložka Renata Ciupek. Nejvíc nemocných je mezi lidmi od čtyřiadvaceti do pětatřiceti let, epidemie je nejhorší za posledních patnáct let. Zasáhla hlavně Brno, které hlásí zhruba 80 procent nemocných.
Počet nakažených žloutenkou v Brně stále roste. Nemocných už je sto devatenáct. Každý týden jich přibývá asi deset. A to i přes posílená hygienická opatření na mnoha místech ve městě. Nejvíc nemocných je mezi mladými lidmi – od čtyřiadvaceti do pětatřiceti let.
