Snovačku moravskou se zatím podařilo najít pouze u Lednických rybníků a u mrtvého ramene v přírodní rezervaci Stibůrkovská jezera u Lanžhota na Břeclavsku. Ještě do poloviny 19. století tam byla slaniska a přirozená mělká jezera s brakickou, tedy slanější vodou.
Podobné biotopy, dříve charakteristické pro celou Panonskou oblast, dnes již prakticky neexistují. Snovačka moravská je patrně jejich pozůstatkem, který přežil na březích nově zbudovaných rybníků. Nejbližší příbuzné má na slaniscích u Bajkalu ve střední Asii. Jinak v Česku žije 69 zástupců čeledi snovačkovitých.
Samci snovačky moravské se liší od všech ostatních pavouků v Česku kusadly opatřenými několika mohutnými zubovitými výrůstky, které samec používá během námluv či při kopulaci, uvedl Řezáč. Samice a mláďata si stavějí drobné lapací síťky na listech orobinců či ostřic rostoucích z vody na březích jezer.
Řezáčovi se už v minulosti podařilo popsat dva nové pavouky žijící v Česku. Jde o stepníka moravského, jednoho z největších, nejpestřejších a zároveň nejjedovatějších pavouků ve střední Evropě, a šestiočku moravskou objevenou v Macoše.
Zkoumá také pavouky v zahraničí. V Izraeli objevil nový druh s brutálním a navíc velmi neobvyklým způsobem rozmnožování. Při oplodnění nevyužívá pohlavní orgány své družky. Spermie jí vpravuje svým pohlavním orgánem, který připomíná injekční jehlu, po vbodnutí přímo do tělní dutiny. Pavouk dostal jméno šestiočka sadistická.
Odborníci objevili na jihu Moravy nový druh pavouka a pojmenovali jej snovačka moravská. Rovnou se ocitl na seznamu kriticky ohrožených druhů. Vyskytuje se totiž vzácně jen na několika místech. Pavouka popsal Milan Řezáč z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni.
