Vyvrcholením akcí bude velká nedělní bitevní ukázka s názvem Königgrätz 1866, znázorňující průběh celé bitvy. Bitevní scény se zúčastní na 850 členů vojenských spolků v dobových uniformách z devíti zemí (například Rakousko, Německo, Polsko, Slovensko, USA), z toho stovka jezdců na koních, historické kanóny a na 150 hudebníků.
V údolí na Chlumu pod památníkem Baterie mrtvých na autentických místech bojů bude připraveno bojiště s bohatými pyrotechnickými a vizuálními efekty. Účastníkům se na místech bitevních ukázek i na samostatných koncertech představí například česká Hudba 6. Praporu polních myslivců z Náchoda, Spielmannszug 1. Garde Regiment zu Fuss, německá hudební tělesa Bläsergruppe Langeln z Wernigerode a rakouská kapela Artillerie Traditionskapelle Von der Groeben z Vídně.
Nový pomník obětem jezdecké srážky byl odhalen u Střezetic. Sousoší jezdce s koněm, jehož autorem je sochař Petr Novák z Jaroměře, je šest metrů dlouhé a 2,5 metru vysoké a váží přes 1100 kilogramů.
Bitva u Hradce byla největším střetnutím na území Čech a Moravy
Ztráty rakouské armády u Sadové byly zdrcující. Statistiky hovoří o téměř 5700 mrtvých, 7500 pohřešovaných, stejném počtu raněných a více jak 22 000 zajatých. Spojenecký saský armádní sbor přišel o 1500 mužů, z toho 135 vojáků padlo. Ztráty na pruské straně byly výrazně menší: bezmála 2000 mrtvých, necelých 300 pohřešovaných a 7000 raněných.
Jako hlavní příčina rakouské porážky se často uvádí nemoderní výzbroj rakouské pěchoty konkrétně použití pušek nabíjených zepředu. Prusové měli mnohem dokonalejší zadem nabíjené jehlovky zvládající šest výstřelů za dobu, kdy rakouský voják vystřelil a nabíjel. Rakouská armáda přitom ještě před bitvou odmítla návrh českého zbrojaře Sylvestra Krnky, který nabízel vyzbrojit vojsko svými moderními zadovkami.
Podle vojenských historiků však k neúspěchu vedlo více faktorů než horší výzbroj. Značný význam podle nich měla zastaralá taktika rakouského vojska, která sázela na pohyb vojáků v sevřených útvarech a na bodákové útoky. Velkou roli sehrála i špatná komunikace mezi Benedekem a jeho generály.
Prusko-rakouská válka měla pro budoucnost habsburské monarchie zásadní dopad. Prohra pro Rakousko, které bylo oslabeno souběžnými boji na jihu s Itálií, znamenala finanční krizi, ztrátu Lombardie a Benátska i vlivu na formující se Německo. A také vznik Rakouska-Uherska, tedy rozdělení monarchie na dva rovnocenné státní útvary spojené pouze osobou panovníka.
U Hradce si připomínají 150 let od masakru, jaký česká bojiště nezažila
Bitva u Hradce Králové, od níž uplyne 3. července 150 let, byla rozhodujícím střetnutím prusko-rakouské války. Bitva je počtem nasazených vojáků největší bitvou svedenou na území Česka. Proti sobě v ní stanulo 220 000 pruských a 215 000 rakouských vojáků. Při téměř vyrovnaných silách dobyli Prusové vítězství díky lepší taktice a modernější bojové technice. Pietní vzpomínkové akce se uskuteční v Hradci Králové, kde je v historickém centru připraven bohatý historicko-společenský program, a na bojišti na Chlumu v místech rozhodujících bojů a v přilehlých obcích.